Průkopníci obratem začali těžit své první bitcoiny, ti odvážnější a vizionářštější vyvíjet první burzy. Dnes může být bitcoin vhodné aktivum pro rozumnou diverzifikaci portfolia a podle některých to dokonce může být i odpověď na předlužování světových ekonomik, která může ovlivnit demokracii, svobodu slova či přístup k majetku.
O tvorbu digitálních „internetových“ peněz se lidé snažili už od devadesátých let. První pokusy ale selhaly, hlavně proto, že byly centralizované. Bitcoin tuto slabinu vyřešil. A hodnotu bitcoinu si pomalu začal uvědomovat i zbytek světa.
Floridský programátor Laszlo Hanyecz si postěžoval, že má hlad, a nabídl 10 tisíc bitcoinů tomu, kdo mu doručí pizzu. Ta pizza vyšla při dnešním kurzu na 23 miliard korun.
Prvních padesát bitcoinů vytěžil 3. ledna 2009 jejich tvůrce Satoshi Nakamoto. Tento první záznam v blockchainu dnes známe jako Genesis block. O rok později proběhla první platba bitcoinem: floridský programátor Laszlo Hanyecz si na fóru postěžoval, že má hlad, a nabídl 10 tisíc bitcoinů (při současném kurzu skoro 23 miliard korun) tomu, kdo mu doručí pizzu. Ozval se mu jistý Angličan, který zavolal do pizzerie. A tenhle obchod vstoupil do dějin.
Jako na houpačce
Cena bitcoinu se tehdy pohybovala kolem 14 centů, hranici jednoho dolaru překročil až v roce 2011. Nedlouho poté přišel i první pád a s ním kolotoč cenových vrcholů, propadů, paniky i nadšení.
V roce 2013 bitcoin překročil hranici 1000 dolarů a americký Forbes ho označil za nejlepší investici. V říjnu téhož roku FBI uzavřela darknetový trh Silk Road a diskuse o kryptoměnách poprvé dorazila až do amerického Senátu. V reakci na to jej média naopak začala prohlašovat za tu nejhorší investici.
