Svou činnost by urychlovač mohl zahájit v roce 2040, oznámili ve středu zástupci CERN.
LHC tvoří kruhový tunel o délce 27 kilometrů, umístěný v hloubce 50 až 150 metrů pod zemí. Nachází se na území mezi pohořím Jura ve Francii a Ženevským jezerem ve Švýcarsku. Umožňuje uskutečnit srážky částic o rekordní síle 17 teraelektronvoltů (TeV).
  |
Představitelé CERN doufají, že 22 členských států laboratoře během nejbližších let rozhodne o projektu, jenž má začít vybudováním srážeče elektronů a pozitronů za zhruba devět miliard eur (přibližně 230 miliard korun).
Přínosy nového zařízení nejsou pro CERN jasné
V druhé fázi by měl budoucí kruhový srážeč částic (Future Circular Collider, FCC) ve stejném tunelu zahrnovat také „supravodivý protonový stroj“ za přibližně 15 miliard eur. Provoz by měl zahájit v roce 2050. V poslední fázi by měl vzniknout nový prstencový protonový urychlovač umožňující vyvinout sílu až 100 teraelektronvoltů (TeV).
Vědci vytvořili elektronický atlas prachových částic |
CERN připustil, že není možné přesně říct, jaké přínosy by mohlo mít nové zařízení pro svět. Zdůraznil však, že objev elektronu v roce 1897 vedl ke vzniku elektronického průmyslu, který nyní do světové ekonomiky přispívá ročně třemi biliony dolarů (asi 67 bilionů korun).
Hlavním posláním LHC bylo potvrdit existenci Higgsova bosonu. Jde o součást takzvaného standardního modelu částicové fyziky, která podle řady vědců hraje klíčovou roli ve vysvětlení původu hmotnosti ostatních elementárních částic.
