Od konce února 1933 se ve Slezsku a Sasku, na úpatí Krkonoš a Krušných hor, stále znovu objevují turisté, kteří se vydávají do zasněžených hor, aniž by měli řádné oblečení a vybavení. Jejich cílem je otevřená a obtížně kontrolovatelná zelená hranice mezi Německem a Československem.
Jedním z nich je mladý novinář Helmuth Flieg z Chemnitzu (Saské Kamenice), který si krátce poté v Praze změní jméno na Stefan Heym. Ve své autobiografii později líčí, jak se pohybuje po stezce vedoucí na hřeben ve stálé obavě, že ztratí směr. Popisuje, jak se pomalu stmívá a začíná se objevovat mlha, dál nahoře je stále sníh; jak jsou jeho polobotky brzy promočené a začíná mu být zima. Až pak zahlédne v jednu chvíli mezi stromy záblesk světla – horskou boudu.
A o malíři Johnu Heartfieldovi, původním jménem Helmutu Herzfeldovi, se v jeho životopise píše, jak se vydává na cestu v „malířském kostýmu, s mysliveckým kloboukem a kamzičí štětkou“. V cestě za svobodou se dostane do sněhové bouře, na hřebeni Krkonoš ztratí orientaci, má však štěstí, že se zachrání v ledové boudě.