Výsledek pozorování byl zveřejněn v souvislosti s blížícím se 74. vyročím zasedání Meteoritické společnosti v Londýně.
Na ambiciózním mezinárodním projektu Pouštní bolidová síť spolupracují vědci z Imperial College v Londýně, Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově a Western Australian Museum v Perthu.
BOLIDOVÁ SÍŤVšechny dosud provozované bolidové sítě byly nebo jsou položeny v obydlených oblastech s relativně bohatou vegetací. Blízkost civilizace sice usnadňuje provoz takové sítě, nicméně vegetace velmi ztěžuje jeden z jejích nejzajímavějších výstupů – možný nález meteoritů. Z tohoto hlediska jedno z nejvhodnějších míst na zeměkouli je Nullarborská planina v jihozápadní Austrálii, která je proslulá tím, že je téměř bez vegetace. Navíc je dokonale rovná a s velkým počtem jasných nocí, což je ideální pro celooblohová pozorování bolidů. |
Hlavním cílem tohoto projektu je kromě systematického získávání dat o pozorovaných bolidech (poprvé v historii z jižní polokoule), především podstatné rozšíření počtu instrumentálně zaznamenaných pádů meteoritů.
Nový meteorit, o kterém vědci z tohoto mezinárodního týmu přinášejí informace ve svých příspěvcích na mezinárodní konferenci a který pojmenovali Mason Gully, je po světově známém meteoritu Bunburra Rockhole již druhým, který byl od spuštění tohoto unikátního experimentu v drsných podmínkách australské pouště nalezen.
Nalezený meteorit je klasifikován jako tzv. obyčejný chondrit typu H5, což je jeden z celkem běžných typů meteoritu, nicméně má několik výjimečných vlastností, jako např. velkou porositu a je silně hrubozrnný.
Všechny analýzy nejsou ještě ukončeny a budou publikovány postupně. Z analýzy dráhy meteoritu Mason Gully vyplývá, že jeho nejpravděpodobnější původ je ve vnější části pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem jako velká většina známých meteoritů s rodokmenem.
METEORITY
|
Meteority jsou jediným dochovaným hmatatelným záznamem o formování Sluneční soustavy. Jejich analýzou mohou vědci získat cenné poznatky o tom, jaké podmínky panovaly v počátcích vzniku Sluneční soustavy. Aby tento obraz mohli správně interpretovat, je velmi důležité znát odkud tato tělesa pocházejí a kudy se pohybovala meziplanetárním prostorem než dopadla na Zem. Podíl českých vědců pod vedením Dr. Pavla Spurného z Astronomického ústavu AV ČR na tomto výsledku, založeném na intenzivní a dlouhodobé mezinárodní spolupráci špičkových týmů v oblasti výzkumu bolidů a meteoritů, je zásadní. A to hned ve dvou rovinách.
Celá Pouštní bolidová síť v jihozápadní Austrálii je založena na plně automatických bolidových kamerách, které byly vyvinuty Astronomickým ústavem ve spolupráci s českou firmou Space Devices a to původně pro pozorování bolidů na území ČR a střední Evropy, kde jsou úspěšně v provozu už řadu let. V Austrálii používají čeští vědci mírně modifikovanou verzi těchto kamer pro práci v drsných pouštních podmínkách.
JSOU V METEORITECH MIMOZEMNSKÉ BUŇKY? |
Druhým neméně důležitým příspěvkem bylo vlastní určení všech parametrů průletu bolidu: "Díky letitým zkušenostem s tímto druhem pozorování a za použití vlastních sofistikovaných metod zpracování dat, jsme určili velmi přesně jak jeho dráhu v atmosféře, tak i jeho dráhu ve Sluneční soustavě," píší v tiskové zprávě vědci.
