Dcera jeruzalémského velekněze se vdává. Svatebčané už sedí u hodovního stolu, jenže pak se stane něco divného. Nevěsta vyskočí na stůl, roztrhne svůj oděv a přede všemi stane nahá. Zbláznila se? Její bratři jsou pobouřeni, tasí meče a chystají se ji na místě zabít. Pak dívka promluví a bratři místo toho obrátí zbraně proti někomu jinému. Vypukne válka, o které se mluví po více než dvou tisíciletích.
V jistém smyslu bychom mohli říci, že spíše než by Chanuka byla něčím jako„židovskými Vánoci“, jsou Vánoce „křesťanskou Chanukou“.
Je to povstání Makabejských z let 167–161 př. n. l., dnes dosud připomínané o Chanuce. Byla to vzpoura části Židů proti politickému i kulturnímu útlaku Seleukovské říše, která tehdy ovládala i Judsko. Říše byla geograficky „orientální“, ale kulturně „řecká“, proto se někdy v souvislosti s makabejským povstáním pro zjednodušení mluví o boji s „Řeky“.
