Citrusové plody se chemicky ošetřují nejen během vegetace, ale také po sklizni. Chemikálie používané během vegetace zůstávají přítomny i po uplynutí ochranné lhůty na plodech v nepatrném množství jako tzv. rezidua. Po sklizni jsou plody povrchově ošetřovány fungicidy (látkami zabraňujícími vzniku plísní), akaracidy (proti roztočům) a pesticidy. Kůra citrusových plodů se ošetřuje také různými vosky a pryskyřicemi, jednak z estetických důvodů, a také aby se omezilo vysychání plodu.
V České republice jsou, podobně jako v celé Evropské unii, povoleny pro chemickou ochranu citrusových plodů pouze některé chemikálie v maximálním přípustném množství. Dříve šlo především o bifenyl, o-fenylfenol, natriumo-fenylfenolát a thiabendazol. V dnešní době, po zpřísnění legislativy, se používají především látky na bázi vosku a pryskyřic. Jedná se o včelí vosk, směs vyšších mastných kyselin, oxidovaný polyetylenový vosk. Limity pro pesticidy jsou stanoveny nařízením Komise č. 149/2008, kde je také uveden výčet povolených látek.
Nerozpustné chemikálie
Pro použití veškerých látek jsou stanoveny maximální přípustné limity výskytu reziduí, které se vztahují i na povrch citrusových plodů. Přestože množství těchto látek na povrchu plodu nepředstavuje pro lidský organismus toxikologické ohrožení, nelze konzumaci kůry citrusových plodů v jakékoliv podobě doporučit – ve většímmnožství může vyvolat například střevní obtíže, podráždění pokožky nebo jaterní problémy.
Omytí plodu nemá téměř žádný smysl – jedná se vesměs o chemikálie ve vodě prakticky nerozpustné. Tyto chemické látky navíc pronikají v menší míře i do kůry, takže omytím, byť v teplé vodě, se obsah těchto chemikálií sníží jen nepatrně. Proto lze pro kuchyňské použití doporučit pouze kůru z těch citrusových plodů, u kterých je jasně deklarováno, že kůra nebyla chemicky ošetřena.
ČTĚTE TAKÉ: |
