Dva mladí Čechoslováci se v roce 1954 dostali do Tibetu tak, že ve spolupráci s Filmovým studiem Čínské lidové osvobozenecké armády měli natočit celovečerní barevný film dokumentující stavbu silnice z čínského Čcheng-tu do hlavního města Tibetu Lhasy. Do projektu se dostali na základě smlouvy o kulturní spolupráci, kterou socialistické Československo podepsalo na začátku padesátých let s nově založenou Čínskou lidovou republikou.
Cesta Vladimíra Síse (1925–2001) a Josefa Vaniše (1927–2009) představovala hned několik prvenství: nejenže to byli první Čechoslováci, kteří Tibet navštívili, ale kromě sovětských „specialistů“ šlo o vůbec první cizince, kteří se do této oblasti dostali po jejím připojení k Číně v roce 1951.
Podle propagandy čínská armáda Tibeťany z područí feudalismu vlastně osvobodila. A řada influencerských videí o Tibetu tento argument podporuje.
Když se dostali do tibetských oblastí, většina nové cesty, již přijeli nafilmovat, už byla hotová. Dokončovaly se jen poslední úseky v jižním Tibetu, kde se měla spojit silnice vedoucí z Khamu s kratší částí, budovanou od Lhasy. Vladimír Sís a Josef Vaniš přesto v Tibetu strávili téměř rok, jejich itinerář byl však zcela podřízený potřebám čínské strany, tedy vojáků z armádního filmového studia, kteří pracovali podle zadání z Pekingu.
Oba filmaři si po celou cestu vedli podrobné deníky, které nedávno spolu s odbornými studiemi objasňujícími komplikovaný kontext jejich cesty a okolnosti vzniku filmu vydalo brněnské nakladatelství Host.
Tajemná země mýtů
Tibet je místo, které je v našich představách opředené nejrůznějšími mýty a také stereotypy. Na jedné straně si jej představujeme jako tajemnou a starobylou zemi kdesi daleko a vysoko, zemi jogínů a mudrců, zemi zasněžených velehor a divukrásných jezer. A také zemi, kde kdysi vládl moudrý mnich, kterého v roce 1959 vyhnali komunističtí Číňané, aby poté zplundrovali duchovní i materiální bohatství této jedinečné civilizace a zotročili její obyvatelstvo. Od této představy se odvíjí druhý typ stereotypů, v nichž se Tibet transformuje v obří gulag, místo nesvobody a útlaku, případně v čínskou dystopii s fasádou barvami hýřícího etnického Disneylandu.
