Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Čína zaneřádila oběžnou dráhu

  10:00
PRAHA - Test čínské protidružicové zbraně v jednom okamžiku zvýšil množství kosmického smetí ohrožujícího kosmonauty na oběžné dráze o jedno procento.

Planeta Země.

Před třemi týdny odpálili čínští vojáci raketu, kterou sestřelili vlastní vysloužilý meteorologický satelit. Družice se rozletěla na stovky kousků. Test demonstroval schopnost „říše středu“ ohrozit komunikační kanály dalších velmocí, zejména Spojených států. Americké zbraňové systémy jsou na informacích získaných na oběžné dráze závislé zdaleka nejvíc.

Vesmírní průkopníci nejsou neviňátka

I když se na vrcholu studené války obě tehdejší supervelmoci předháněly v počtu jaderných hlavic, v oblasti vesmírného zbrojení vůli k dohodě našly. V roce 1963 vznikla smlouva o zákazu jaderných výbuchů ve vesmírném prostoru, za čtyři roky přibyl zákaz umísťování zbraní hromadného ničení v mimozemském prostoru. Omezení se ale nevztahovalo na konvenční zbraně. Jak SSSR, tak USA si zničení družice na oběžné dráze několikrát vyzkoušely. Poslední test provedly Spojené státy 13. září 1985.

Sestřelením satelitu obíhajícího ve výšce 850 kilometrů se Čína stala třetí zemí, která zbraň ve vesmíru použila. Pokud by si své svaly chtěly vyzkoušet i další kosmické velmoci, znamenalo by to další „zaneřádění“ oběžné dráhy. Přitom při skutečném konfliktu by bylo pravděpodobně efektivnější oslepit družice vyřazením elektroniky pomocí elektromagnetických pulzů.

Není tedy divu, že se americké teleskopy zaměřily na dráhu, po které obíhal zlikvidovaný satelit. Z počtu a druhu úlomků lze totiž odvodit více o vlastnostech čínské protidružicové zbraně.

S využitím údajů z vojenských přístrojů jsou Američané schopni zaznamenat i deseticentimetrový úlomek. Za necelých dvacet dnů už do katalogu přibyly údaje o pěti stech kouscích. Odborníci předpokládají, že zhruba stejné množství se jim ještě podaří najít.

Neviditelné, ale nebezpečné
Srážka družice s projektilem přinesla mnohem více trosek o velikosti mezi jedním a deseti centimetry. David Wright z Union of Concerned Scientists odhaduje, že v okamžiku nárazu přibylo na padesát tisíc kousků takového smetí, píše časopis Nature. Jejich dráhu se nikdy nepovede určit, kvůli své velké rychlosti ale mohou ohrozit jak raketoplán a mezinárodní vesmírnou stanici, tak komerční satelity. Nebezpečné jsou i částečky s rozměry v řádu milimetrů. Těch vznikly miliony. V jednu chvíli se objem vesmírného odpadu zvětšil zhruba o procento. Takové množství přibude za „normálního provozu“ za několik měsíců.

Pečlivé pozorování dráhy a rychlosti úlomků přineslo výsledky. Fyzik Geoffrey Forden z MIT vypočítal váhu „vesmírného torpéda“ odpáleného Číňany na 400 kg. To znamená, že při nasazení jen o málo výkonnějšího nosiče, než byl použitý typ KT-2, by bylo možné ohrozit i družice obíhající na mnohem vyšší geostacionární dráze.

Autor: