Na vylodění v Normandii 6. června 1944 a vlastně na celé následující osvobození Francie se většinou díváme pohledem vojáků. Ti ale vstupovali do prostoru zabydleném civilisty, kteří nezažívali jen nadšení, ale také nervozitu, strach či roztrpčení.
Zejména v těžce bombardovaných městech Saint-Lo a Caen vyvolával příchod spojeneckých vojsk rozporuplné pocity. Se Spojenci totiž přicházely i destrukce a zkáza, slovy jedné Francouzky „velkolepá surrealistická kombinace smrti a osvobození“.
Normandie a pak i celá Francie se staly bojištěm, osvobozenou zónou i místem každodenních setkání Američanů a Francouzů. Zprvu spolu vycházeli dobře, pak se ale vztahy začaly komplikovat.
Americká historička Mary Louise Robertsová v knize What soldiers do: sex and the American GI in World War II France (2013) zkoumala odvrácenou a také dlouho tabuizovanou stránku osvobození – milostné a sexuální vztahy, prostituci a sexuální násilí.
Americká armádní propaganda i s odkazem na předchozí zkušenost z bojů ve Francii z první světové války „prodávala“ vylodění v Normandii i jako erotické dobrodružství a příležitost k sexuálnímu dobývání. Využívala k tomu paralelní metafory vojenského triumfu a „milostného úspěchu“, obsazení území a „sexuálního dobytí“ či vojáků coby mužů zachraňujících „submisivní a feminizovaný“ národ žen, dětí a starců.
Armádní noviny Stars and Stripes nešetřily fotografiemi na první pohled přístupných Francouzek, líbajících americké vojáky, kteří tím byli nepřímo povzbuzováni k tomu, aby to cítili tak, že mají na vítězný sex nárok a právo.
