Posledních zhruba 2,6 milionu let zažívá naše planeta poklesy teploty provázené rozsáhlým zaledněním pevnin a snižováním hladiny oceánů. Tato období se střídají s etapami, kdy ledovce naopak ustupují a moře stoupají. Obdobím zalednění říkají geologové glaciály, teplejším přestávkám interglaciály.
Běžní lidé obvykle označují glaciály jako doby ledové. Profesionálové však tento termín používají pro celou éru, v níž se glaciály střídají s interglaciály. Momentálně žijeme v interglaciálu, tedy v jedné z teplých fází stále probíhající doby ledové.
Střídání teplých a chladných období souvisí s drobnými nerovnoměrnostmi v pohybu naší planety kolem Slunce. Jejich vlivem se totiž mění množství sluneční energie, které dopadá na různé části zemského povrchu. Těmto změnám se říká Milankovičovy cykly. Nerovnoměrnosti jsou tři.
První je změna excentricity zemské oběžné dráhy. Ta je sice eliptická, ale hodně se podobá kruhu. Občas je tahle podobnost větší, občas menší.
Druhá nerovnoměrnost je změna sklonu zemské osy. Mění se od 22,1 do 24,5 stupně. Třetí nerovnoměrnost je tzv. precese, tedy pomalé kroužení zemské osy, podobné viklání točící se káči.
Většinu současné 2,6 milionu let trvající ledové doby přicházely interglaciály s periodou zhruba 41 tisíc let. Milankovičovy cykly je dokázaly vcelku dobře vysvětlit. Posledních 800 tisíc roků se však interval prodloužil na sto tisíc let.
S touhle anomálií si odborníci nevěděli rady. Teď ale problém nejspíš vyřešil tým Stephena Barkera z Cardiffské univerzity. Interglaciál podle nich začne, pokud jsou splněny tři následující podmínky.
Zemská osa se má vlivem precese odklonit od Slunce do nejvzdálenějšího bodu. Její celkový sklon vůči rovině, po níž naše planeta Slunce obíhá, se má zároveň zvýšit na maximum. Současně má být oběžná dráha naší planety nejméně eliptická.
Na základě tohoto schématu dokázali vědci zpětně vysvětlit změny klimatu za posledních devět stovek tisíc let. Vyšlo jim i, že příští chladné období má nastat už za deset tisíc let. Je ale jasné, že nepřijde.
Lidstvo totiž vypustilo do atmosféry ekvivalent asi 1,5 bilionu tun oxidu uhličitého. Následný skleníkový efekt bude působit velmi dlouho. Zalednění jsme zdrželi o desítky tisíc let.
