Prvních 100 dní druhého mandátu prezidenta Donalda J. Trumpa bylo nejen plných obratů v celní politice vůči zahraničním obchodním partnerům, ale také v organizaci federální vlády, jejích ministerstev a agentur. Před pár týdny Trump například oznámil, že zruší deset tisíc federálních pracovních míst patřících pod ministerstvo zdravotnictví. Ačkoli se zdají být prohlášení o škrtech nahodilá, ve skutečnosti poměrně věrně kopírují plán, který byl již před loňskými volbami představen jako Projekt 2025 konzervativním think-tankem The Heritage Foundation.
Poprvé se o Projektu 2025 začalo mezi širší veřejností mluvit, když na něj poukázala demokratická prezidentská kandidátka Kamala Harrisová v létě 2024. V srpnu se stal projekt cílem útoků předních demokratů na stranickém nominačním sjezdu v Chicagu. Přestože se tehdy Trump od projektu distancoval, dosavadní kroky jeho administrativy ukazují, že projekt skutečně slouží jako intelektuální plán pro jeho druhé prezidentství.
Sto dnů Trumpa 2.0. Než nastane zlatá éra, Američané se uskromní |
Projekt má za cíl zmenšit federální vládu, přepracovat daňový systém, prosazovat přísnou imigrační politiku, zrušit regulace v oblasti energetiky a omezit existující sociální programy a granty. Zabývá se také kulturními otázkami, jako jsou eliminace termínů typu „diverzita“, „rovnost“ a „inkluze“ z oficiální vládní hantýrky, s odporem se vymezuje vůči výuce kritické rasové teorie a vůči „genderové ideologii“ na veřejných školách. Též Trumpova politika „Zůstaň v Mexiku“, tedy ukončení azylu pro nelegální překračovatele hranic a pozastavení přesídlování uprchlíků, je přesně v souladu s cíli Projektu 2025.
Projekt vlastně odráží širší agendu přetvořit federální vládu a americkou společnost podle principů konzervativních myšlenkových proudů v rámci Republikánské strany, které přistupují k transformaci americké vlády a společnosti tak radikálně, že se v podstatě jedná o organizovaný útok na existující vládní struktury.
Padesát odstínů Trumpa
Ptáte se, kam vlastně sahají kořeny tohoto projektu, kde se vzal? Projekt Heritage Foundation vznikl ve spolupráci se 100 dalšími konzervativními organizacemi a více než 400 autory, kteří reprezentují mnoho různých odstínů trumpismu.
Primárně je založen na „teorii jednotné výkonné moci“. Tato teorie předpokládá, že pravomoci prezidenta by měly přesahovat pravomoci explicitně uvedené v článku II ústavy a že osoba ve funkci by měla uplatňovat úplnou kontrolu nad všemi úřady v rámci své výkonné moci.
Zlatý věk USA, bilancuje Trump prvních sto dní ve funkci. Jeho popularita však klesla |
Usiluje také o oslabení rovnováhy jednotlivých složek vládní moci ve prospěch prezidentské složky, proto se zaměřuje na schopnost Kongresu přehlasovat prezidentské veto a možnosti Nejvyššího soudu prohlásit prezidentský akt za protiústavní. Projekt také předpokládá usnadnění propouštění zaměstnanců státní služby, pokud nejsou loajální k prezidentovi.
Není to nic až tak úplně nového. Teorii jednotné výkonné moci k obhajobě svých činů již v 21. století republikánští prezidenti použili. Kupříkladu Georgi W. Bushovi se hodila k jednostranným rozhodnutím po 11. září – zejména k požadavku na Kongres, aby schválil tzv. vlastenecký zákon a vytvořil ministerstvo vnitřní bezpečnosti.
Oddaní a konspirátoři
Projekt 2025 zahrnuje 180denní „komplexní, konkrétní přechodový plán pro každou federální agenturu“. Plán popisuje konzervativní agendu pro restrukturalizaci federální vlády (tj. svěřit veškerou autoritu nad výkonnou mocí prezidentovi) a konzervativní politiky, které budou implementovány během prvních 180 dnů druhého Trumpova prezidentství.
Analýza agentury Bloomberg Government zjistila, že 37 ze 47 exekutivních opatření přijatých v prvních dnech Trumpova návratu do úřadu se přímo nebo částečně shoduje s doporučeními Projektu 2025. A 100 dnů od převzetí vlády Trumpem se přes 40 % reformních kroků, které jeho administrativa ve federálních strukturách zahájila, plně kryje s plány projektu, ať už se jedná o postupné utlumení činnosti ministerstva školství, agentury USAID, či reorganizaci ministerstva zahraničí a spravedlnosti. Mnoho těchto plánovaných iniciativ je založeno na myšlenkách, které jsou klíčové pro evangelické křesťany a indikují jejich dominantní vliv na Republikánskou stranu.
USA a Čína se dohodly na výrazném snížení cel, zatím na devadesát dní |
S původní myšlenkou projektu přišla malá skupina členů Trumpovy první administrativy, která se již na konci roku 2020 shodla v názoru, že Trump během své první vlády neselhal, nýbrž byl sabotován. Byli přesvědčeni, že volby byly Trumpovi ukradeny, i když k těmto konspiračním teoriím neměli žádné důkazy, a věřili, že selhal systém kolem něj. Podle jejich názoru slibnou administrativu a vizionářského prezidenta brzdili líní úředníci a republikánští nominanti oddaní starým stranickým dogmatům.
Stěžovali si na kariérní úředníky, za kterými viděli nevolenou složku vlády, a domnívali se, že státní správa, která zůstává na svém místě bez ohledu na to, kdo je prezidentem, je problémem pro každou administrativu, protože její členové jsou odolní vůči změnám. A zvlášť zásadní problém pak viděli ve federálních zaměstnancích, protože ti se alespoň podle průzkumů jako celek přiklánějí spíš k demokratům.
Čtyři roky prezidentství Joea Bidena se lidé z Trumpovy první vlády jako Paul Dans, Russell Vought a Kevin D. Roberts rozhodli zasvětit přípravě na druhou Trumpovu vládu, jež by tu první ještě předčila. Ač někteří z těchto spolupracovníků byli zapojeni i do jeho týmu pro znovuzvolení, tato práce se týkala především budoucnosti, toho, co se stane, až se Trump do úřadu vrátí. Pracovali pod záštitou zmíněné Heritage Foundation, padesát let starého konzervativního think-tanku, a navrhli čtyřstupňový plán zahrnující podrobnou politickou platformu, obrovskou databázi potenciálních zaměstnanců administrativy, školení pro začínající zaměstnance a příručku pro bleskové převzetí vlády v první den nové administrativy. Nazvali jej Projekt 2025.
„Trumpův“ ledoborec zamíří do Arktidy. Proč je tak přelomový? |
Kevin D. Roberts, prezident Heritage Foundation, o projektu napsal, že má čtyři hlavní cíle: „Obnovit rodinu jako ústřední prvek amerického života a chránit své děti; zrušit administrativní stát a vrátit samosprávu americkému lidu; bránit suverenitu, hranice a bohatství našeho národa před globálními hrozbami; zajistit naše Bohem daná individuální práva na svobodný život.“
Roberts však šel ještě dál, když v červenci 2024 prohlásil, že projekt přinese druhou americkou revoluci, „která zůstane nekrvavá, pokud to levice dovolí“.
Pomoc pro prezidenta
Projekt 2025 byl uveřejněn rok a půl před volbami ve formátu PDF a zpřístupněn každému, kdo si jej chtěl přečíst. Tři čtvrtiny tvůrců projektu byly členy první Trumpovy administrativy, některé z nich Trump jmenoval i do své druhé administrativy, a to včetně lidí jako Tom Homan (hraniční zmocněnec), John Ratcliff (ředitel CIA), Brendan Carr (předseda Federální komunikační komise), Paul Atkins (předseda Komise pro cenné papíry), Peter Navarro (seniorní poradce), Michael Anton (ředitel politického plánování ministerstva zahraničí), Pete Hoekstra (velvyslanec v Kanadě) anebo Russell Vout (šéf Úřadu pro řízení a rozpočet).
Čekání na Putina. V Istanbulu by se se ním rád sešel nejen Zelenskyj, ale i Trump |
Není to však tolik hrozivé, jak to zní. Koncept politického plánu pro budoucí prezidenty není novým fenoménem. S tím, jak se federální vláda zvětšovala a stávala se komplexnější, začaly administrativy obou stran spoléhat na externí think-tanky, jež pro ně vytvářely koncepce pro vládnutí již od 70. let 20. století.
Jednalo se o užitečné informace pro nového prezidenta, který se mohl rovnou po složení přísahy 20. ledna vrhnout do práce místo toho, aby se věnoval obsazování postů a vymýšlení svých priorit. První z takových politických plánů vytvořila Heritage Foundation pro Ronalda Reagana před volbami v roce 1980 a prý až 60 % jejích doporučení stalo reálnou politikou během prvního roku Reaganova působení. V Projektu 2025 proto nadace viděla způsob, jak získat zpět svou prominentní pozici z Reaganovy éry.
Změna režimu
Politický dokument o 922 stranách nese dokonce stejné jméno jako jeho předchůdce pro Reagana: Mandát pro líderství. Projekt 2025 se však od svého předchůdce zásadně liší, nejen proto, že jeho politická vize je od té Reaganovy velmi odlišná. Jednou z velkých inovací bylo vytvoření jakési přípravné stínové vlády, která by se k výkonné moci připojila hned v první den nové administrativy. Tuto roli v minulosti plnily samotné prezidentské administrativy, ale Projekt 2025 tento proces odstartoval ještě před jmenováním prezidenta, aby 20. ledna 2025 bylo vše připraveno na rychlou realizaci. V této chvíli jsou již ohlášené změny v plném proudu a zejména rychlost naplňování priorit poukazuje na záměr reformovaný systém nechat zaběhnout ještě během Trumpova druhého mandátu.
Podstata střídání moci v moderních demokraciích stojí na principu, že po vítězných volbách se mění vláda i politika, ale nemění se systém. Projekt 2025 má ambice toto změnit: i kdyby v roce 2029 zvítězila dnešní opozice, vybudovat zrušená ministerstva a úřady a obnovit přes 200 let fungující systém rovnováhy může být veleobtížné, až nemožné. Donald Trump a jím ovládaná Republikánská strana nachystali a v ohromujícím tempu realizují mnohem víc než jen změnu vlády. Mění celý režim americké demokracie.
