Češi jsou chalupáři a chataři. Hlavně ti druzí prožívali a dodnes prožívají víkendy nebo dovolené ve svých dřevěných chatách a nepřijde jim to ani trochu divné. Přesto dřevo v průběhu let ze stavění v Česku prakticky vymizelo: mohly za to vesměs požáry, které vedly ke stále přísnějším předpisům, stejně jako unifikace, jež přišla ve druhé polovině dvacátého století. Centralizované stavebnictví socialistického Československa volilo pokrokové materiály a dřevo zůstalo v chatách. Teď ale přichází doba, kdy se to postupně mění.
Po několika letech příprav začne developerská společnost Skanska stavět v Radlicích rezidenční projekt D.O.K. Podobných má několik, tento se ale od ostatních zásadně liší. Dvě budovy, které jsou součástí projektu, budou normální domy, jak je dnes známe. Ne že by stejně vypadaly, ale na jejich výstavbu budou použity konvenční materiály jako beton, ocel, cihly, hliník nebo třeba sádrokarton. Třetí dům bude jiný. Půjde o bytový dům ze dřeva. Zatím největší, jaký v Česku vznikl.
Dřevo místo betonu. Skanska chystá v Praze postavit čtyřpatrovou dřevostavbu |
Čtyřpodlažní rezidence s maximální výškou dvanáct metrů získala jméno Dřevák a developer si na ní chce ověřit, jak rozdílné bude stavět vedle sebe dům z cihel a ze dřeva. „V Česku se jedná o průkopnický pilotní projekt, který díky rozdělení budov na dřevěnou a konvenční část představuje významnou příležitost pro srovnání odlišných stavebních technologií nejen z hlediska rychlosti výstavby a managementu stavby, ale i z pohledu snižování uhlíkové stopy,“ líčí projektový manažer Skansky Pavel Tomek.
Projekt navrhlo architektonické studio Jakuba Ciglera. Nadzemní část Dřeváku tvoří dva dřevostavební systémy, což znamená, že většina nosných konstrukcí stěn i stropů je z masivních, křížem lepených dřevěných CLT panelů a některé části fasád jsou tvořeny prefabrikovanými panely s vnitřní trámkovou konstrukcí. „Oba tyto systémy umožňují přesnou, rychlou a environmentálně šetrnější montáž oproti konvenčnímu řešení,“ vysvětluje architekt Ondřej Hrozinka z Jakub Cigler architekti.
Ze dřeva bude právě ona nadzemní část, základy a podzemní podlaží zůstanou železobetonové, což je dnešní standard. Nosná konstrukce je však ze dřeva. Něco podobného je v Česku pro bytové domy stále neobvyklé, byť se nosná konstrukce ze dřeva prosazuje čím dál častěji. „V zahraničí, především ve Skandinávii, Rakousku, Německu, Kanadě nebo USA, je dřevo jako nosná konstrukce běžně používané i u vícepodlažních budov,“ vysvětluje druhý z architektů, Tomáš Bíma.
Chráněný je dům proti působení vody, zároveň je ale navržen tak, aby dřevo mohlo dýchat a nedocházelo ke kondenzaci vodních par. „CLT panely jsou vysušené na dvanáct procent vlhkosti, díky tomu nemají vhodné podmínky pro svůj růst plísně, dřevokazné houby ani hmyz,“ vysvětlují architekti s tím, že Dřevák bude vybaven i systémem vlhkostních senzorů, které okamžitě indikují případnou poruchu na vnitřních instalacích nebo hydroizolacích.
Rychlé a ekologické
CLT panely, které jsou dnes ve výstavbě dřevostaveb běžné, umožňují jednu důležitou věc: prefabrikaci. Jinými slovy, Dřevák vznikne z velké části ve výrobní hale. Uvnitř se vyrobí panely, které se opracují a připraví, včetně otvorů na okna, dveře, technické rozvody nebo kotvicí prvky. Na staveniště dorazí již hotové díly, které se skládají jako stavebnice. „Hrubá konstrukce nadzemních podlaží tak bude sestavená přímo na místě, zatímco betonová podnož a finální dokončovací práce budou probíhat převážně na stavbě,“ uvádí Hrozinka. I to je důvod, proč dřevostavby na pozemcích rostou jako houby po dešti. Jeden den je v zemi díra, druhý stojí hrubá stavba.
Dřevo a další současné přístupy zajistí budově nejlepší možnou energetickou náročnost. Bude zateplená, bude mít také izolační trojskla, jak jinak než v dřevěných oknech. Součást projektu jsou exteriérové žaluzie, které chrání byty před horkem, najdeme tu také centrální rekuperaci. Chod domu zajistí fotovoltaické a fototermické panely, které místo elektrické energie vyrábějí teplo. Počítá se s modro-zelenou infrastrukturou, tedy s prvky, jež zadržují vodu a v kombinaci se zelení vytváří příjemné mikroklima. Netradiční je využití takzvané šedé – přečištěné – vody, což si Skanska ozkoušela už v projektu Modřanský cukrovar.
Cihla vs. dřevo: hlavní slovo mají často emoce. Podle čeho se při plánování stavby rozhodovat? |
„Naším cílem bylo vytvořit příjemné a kvalitní místo pro lidi, kteří chtějí žít ve městě, ale mít spojení s přírodou. Dřevák je pro ty, komu voní dřevo a kdo chtějí svým způsobem života odpovědně přistupovat k řešení globálních problémů,“ míní Bíma. Celý areál podle něj vytváří zklidněný a rozmanitě členěný vnitroblok, z nějž jsou průhledy směrem do Radlického údolí či do volné přírody, která s projektem bezprostředně sousedí.
Dřevák je ale zajímavý ještě z jednoho důvodu, a to přiznaným dřevem v jednotlivých bytech. To není standard, uvnitř moderních dřevostaveb nepoznáte, že stojíte v domě ze dřeva. Bytovka v Radlicích ale dřevo přizná na stropech i ve společných prostorách. Celkem Dřevák nabídne 76 bytů rovněž s dřevěnými interiérovými prvky.
Skanska chce začít stavět v nejbližších týdnech, hotový by Dřevák měl spolu se svými konvenčními souputníky být do dvou let. A uvidí se, v čem všem spočívá výhoda stavění ze dřeva. Předběžnou analýzu si nicméně skandinávská společnost už udělala: dřevo nahradí polovinu potřebného objemu betonu, což znamená nižší zátěž oxidu uhličitého asi o 560 tun. To je o 28 procent méně než u klasických budov. Po dobu, co bude stát, dům navíc uchová dalších 1400 tun CO2 v samotném dřevě, což zhruba odpovídá emisím, které vyprodukuje 345 osobních benzinových aut ročně.
První bytovka v Praze
To developer UBM už dopad svojí dřevěné bytovky spočítal. V pražských Řeporyjích dostavěl projekt s názvem Timber Praha loni; šlo o první bytovou dřevostavbu v hlavním městě. Co do počtu bytů je menší než chystaný Dřevák, má 62 jednotek. Budovy jsou celkem čtyři, dvě třípatrové a dvě čtyřpatrové, což je maximum, jež dovolují požární předpisy. Podobně jako u Dřeváku jsou dřevěné bytovky součástí většího developerského celku, kde staví UBM tradiční domy.
Developer si nechal zpracovat analýzu svého projektu od poradenské společnosti Grinity, která porovnávala dřevostavbu s železobetonovými sousedy. A analýza poukázala na to, že přínos dřevostavby je dvojí – právě v uhlíku, který je vázaný ve dřevě, a následně i při provozu budovy. První ukazatel představuje schopnost stromů vázat CO2 během svého růstu. U projektu Timber Praha přitom dosáhl tento benefit na konkrétní číslo svázaných emisí 4177,15 tuny. To je o bezmála 35 procent méně než u klasické železobetonové stavby.
Co se provozu projektu v Řeporyjích týče, díky různým úsporným prvkům, jako jsou geotermální vrty, tepelná čerpadla, fotovoltaické panely nebo exteriérové žaluzie, by měl dřevěný projekt představovat zásadní úsporu emisí v příštích padesáti letech; konkrétně o bezmála sedmdesát procent. Celková emisní úspora projektu Timber Praha je oproti tradiční výstavbě víc než padesát procent.
„Secvakat“ až na místě. Modulární systém nabízí rychlé bydlení, ale nevzdává se stylu |
Řeporyjská bytovka vznikla z masivních CLT panelů a kromě emisí ušetřila ještě něco – čas. Stavba totiž byla výrazně rychlejší. „Mohli jsme si tak ověřit své odhady pro realizaci jádra a pláště. Hrubá stavba byla v Timberu Praha dokončena za pouhých sedm měsíců, což ve srovnání s betonovou konstrukcí představuje zkrácení doby výstavby přibližně o třetinu,“ líčí jednatel UBM v Česku Josef Wiedermann. Roli v tom sehrála již zmíněná prefabrikace, kdy se na stavbu kromě jednotlivých dílů vozily například také hotové koupelny.
O byty ve dřevostavbě je přitom evidentně zájem. Pár měsíců po dokončení je ve všech čtyřech domech volných už jenom pár jednotek. „Rezidenti si chválí příjemnou atmosféru, kterou v bytech navozují dřevěné podlahy a stropy, a také kvalitu vnitřního prostředí a vzduchu či tepelný komfort,“ říká Wiedermann.
Návrat k tradici
Zatímco Česko si svoji dřevěnou éru stále ještě osahává, ve světě jsou mnohem odvážnější. Architekti Tomek a Bíma z ateliéru Jakuba Ciglera říkají, že v posledních letech dosahují nejvyšší dřevostavby na světě výšky osmdesáti až devadesáti metrů, mají tak povětšinou 18 až 25 podlaží. Mezi nejvyššími stavbami jsou bytové domy i kancelářské či smíšené budovy.
Dřevo má pozitivní přínosy estetické či environmentální, ale také psychologické a zdravotní. Snižuje krevní tlak, pomáhá ke zdravému spánku, má vliv i na zvládání stresu.
Zmínit je možné projekt Mjöstarnet, což je dřevěná výšková budova v Norsku, která dosahuje výšky 85,4 metru. Projekt vznikl podle návrhu ateliéru Voll Arkitekter, dokončení se dočkal v roce 2019 a je třetí nejvyšší budovou v zemi. Uvnitř se nacházejí hotel, restaurace, byty, kanceláře, konferenční sál nebo krytý plavecký bazén. V době svého vzniku byl Mjöstarnet dokonce nejvyšší dřevostavbou světa, než ji roku 2022 sesadila Ascent Tower v USA. Stojí v americkém Wisconsinu, dohromady měří 87 metrů a má 25 podlaží. Uvnitř se nachází 259 luxusních bytů, ale také obchodní prostory.
„Dřevo je historicky nejpoužívanější stavební materiál, a to hlavně proto, že se dobře a rychle zpracovává. Má také velkou výhodu, že se při rozumném hospodaření jedná o obnovitelný zdroj,“ popisuje architekt Bíma, dodává ale, že je závislé na místním podnebí. „My se u nás v Česku nepotýkáme s nedostatkem dřeva, ale v některých zemích takové podmínky nemají. Například v saharské Africe bylo dřevo historicky vzácné, proto se tam primárně stavělo a dodnes staví převážně z materiálů, které jsou dostupné. Platí také, že pokud nějaká společnost nezvládne se dřevem hospodařit a ztratí k němu přístup, kolabuje. Historicky je to příklad Velikonočního ostrova, v současnosti se něco podobného odehrává na Haiti,“ popisuje architekt.
Dřevo mělo podle něj ve stavebnictví svoje historicky nezastupitelné místo, spolu s rozvojem bylo ale postupně vytlačováno jinými materiály. V posledních letech se vrací, a to i jako inovativní cesta, jak předcházet uhlíkové stopě ve stavebnictví. Tak se užívá v mnoha zemích, jako jsou například Rakousko, Německo, Dánsko, severské státy a také USA.
„Současné technologie a normy dnes umožňují stavět ze dřeva bezpečně, odolně a srovnatelně s tradičními materiály. Kvalitně navržená a postavená dřevostavba navíc nabízí estetickou hodnotu, která oslovuje stále větší okruh ekologicky uvažujících uživatelů,“ míní Hrozinka. Robustní konstrukce z masivního dřeva mají také předpoklad stejné životnosti jako stavba z cihel nebo betonu. „Teoreticky je životnost dřevostavby neomezená. Takový kostel Wang stojí od roku 1175. Nebo naše nejstarší sakrální dřevěná stavba, kostel Panny Marie v Broumově, byla postavena v roce 1450.“
Vědecké studie pak tvrdí, že dřevo má spoustu pozitivních přínosů. Nejen těch estetických nebo environmentálních, ale také psychologických či zdravotních. Dřevo podle nich snižuje tepovou frekvenci a krevní tlak, pomáhá ke zdravému spánku, má vliv i na fyzickou aktivitu, kreativní myšlení nebo zvládání stresu. Studie říkají, že také posiluje tvorbu buněk imunitního systému a zabraňuje množení virů a bakterií. „Vzbuzuje v člověku spokojenost a zklidňuje,“ dodává Bíma.
Není tak divu, že Skanska nyní spolu s ateliérem Jakub Cigler architekti už pracuje na dalším projektu ze dřeva, který by stál nedaleko Dřeváku. Má jít o administrativní budovu, která do Česka přinese další unikát.
Vláda chce více podporovat dřevostavby, vítají to stavebníci i zpracovatelé |
„Další projekty s dřevěnou konstrukcí, které připravujeme, jsou převážně rodinné domy. V tomto sektoru je poptávka po dřevostavbách dlouhodobá, u větších projektů očekáváme častější poptávku v blízké budoucnosti,“ přibližují architekti. Další dřevěný projekt plánuje rovněž UBM, které se aktuálně nachází ve fázi hledání vhodného pozemku. Developer by pak rád v Česku postavil také kancelářský projekt ze dřeva.
Slibné výhledy
Zásadní vliv na boom dřevostaveb v Česku by mělo mít uvolnění pravidel. Přísné jsou zejména požární normy, které striktně definovaly zmiňovaných dvanáct metrů požární výšky, už od prvního srpna se ale v Česku mohou stavět čistě dřevěné domy, které budou dosahovat výšky osmnácti metrů. Ty, které budou mít nehořlavou základovou část, tedy třeba tu ze železobetonu, budou dokonce moci dosáhnout až na 22,5 metru.
Stát si od toho slibuje nejen navýšení počtu dřevěných bytových nebo kancelářských domů, ale i větší využití tuzemského dřeva, které se dnes převážně vyváží do zahraničí. Tím pádem počítají i s pozitivním vlivem na veřejné rozpočty, už jen vzhledem k tomu, že naprostá většina lesů patří buď státu, nebo obcím.
„Změnu legislativy považujeme za zásadní krok k tomu, aby v Česku vznikalo více ekologických vícepodlažních dřevostaveb. Česko tak bude mít velmi dobře nakročeno k tomu, aby se zařadilo po bok vyspělých evropských zemí,“ říká Wiedermann z UBM. Podle něj může díky změně legislativy do roku 2050 v Česku podíl dřevostaveb dosáhnout u nové vícepodlažní výstavby na dvacet až třicet procent.
Budoucnost stavebnictví zdá se být dřevěná.
Autorka je redaktorkou serveru CzechCrunch
