Zdeněk Palme, i přes veškeré rodinné zkušenosti se ztrátou otce za velké války, odešel dobrovolně bojovat proti nacismu do zahraničí. Těsně před koncem války však sám tragicky zahynul. Dopis generála Karla Janouška, který po skončení války posílal příbuzným obětí z řad letectva, musel být pro rodinu jen hořce přijímanou skutečností.
Zdeněk Palme se narodil 15. srpna 1914 v obci Poniklá na Semilsku do rodiny železničního zřízence Bohumila Palmeho a tkadleny Julie, rozené Holubcové. Svého otce však nikdy nepoznal, jelikož v době Zdeňkova narození již skoro měsíc probíhala velká válka a Bohumil Palme byl jako mnozí jiní odveden do rakousko-uherské armády. Již na konci srpna 1914 ale dle svědectví padl v bojích proti ruské armádě mezi Zámostím a Komárovem. Jeho jméno je uvedeno mezi dalšími oběťmi první světové války v Poniklé.
Veterán dvou světových válek. Oskar Felsenberg působil i u Královského letectva |
Zdeněk s matkou Julií a starším bratrem Bohumilem žili v obci Hradsko nad Jizerou. Po pěti letech povinné školní docházky v obecné škole pokračoval třemi ročníky měšťanky. Na pokračovací škole se po dvou letech vyučil strojním zámečníkem. Dne 23. září 1933 se dobrovolně dostavil k odvodu k činné službě v československé armádě. K 1. listopadu téhož roku byl pak prezentován k vykonání vojenské presenční služby. V hodnosti vojína nastoupil k cvičné letce Leteckého pluku 1 „Tomáše Garrigue Masaryka“ ve Kbelích. Až do roku 1934 vykonával pomocnou a strážní službu u uvedeného útvaru.
Přes Polsko do Francie
Na Nový rok 1934 zahájil kurs pro pomocné letecké mechaniky v Chebu, který o měsíc a půl později dokončil s velmi dobrým prospěchem. V průběhu tohoto kursu byl navíc jmenován střelcem z pušky a v Chebu absolvoval i poddůstojnickou školu. Až do září 1935 sloužil na pozici mechanika u cvičné letky Leteckého pluku 1. Poté byl v hodnosti svobodníka propuštěn nejdříve na trvalou dovolenou a v listopadu přeložen do zálohy.
Ke službě byl Zdeněk Palme znovu povolán až v důsledku mimořádných opatření v době ohrožení Československé republiky v září 1938. Jako letecký mechanik působil u 61. letky nejdříve na letištích v Hradci Králové a Zbraslavicích. Demobilizován byl už v polovině října.
Kocour mezi piloty. Otakar Žanta byl oblíbeným velitelem, dokázal potopit německou ponorku |
V období po nacistické okupaci v březnu 1939 udával jako své bydliště Prahu. Právě odtamtud také začátkem června zahájil svůj útěk do Polska. Aby nevzbudil podezření, že opustil protektorát s cílem zapojit se do protinacistického odboje, oficiálně se odhlásil k pobytu do Berlína. Dostal se až do Krakova, kde se přihlásil na československém konzulátu.
Přes tábor v obci Bronowice Małe se dostal až do přístavu Gdyně, odkud odplul spolu s dalšími Čechoslováky na lodi Kastelholm do Francie. V Paříži pak čekal na zařazení do francouzské Cizinecké legie, k němuž došlo den po vypuknutí války. Začátkem října byl přemístěn jako mechanik na základnu Pau. Až v polovině června 1940 odjel na bázi v Bordeaux, odkud dále odplul ve skupině Alexandera Hesse do jihoanglického přístavu Falmouth.
Smrt krátce po vzletu
Dne 10. července 1940 se Zdeněk Palme stal příslušníkem dobrovolnické zálohy britského Královského letectva a brzy nato stál u zrodu 310. československé stíhací perutě. Jako letecký mechanik působil v řadách jednotky s krátkými přestávkami způsobenými pokračovacím odborným výcvikem až do srpna 1942. Tehdy mu bylo umožněno nastoupit do pilotního výcviku. Ten probíhal ve Velké Británii, v Kanadě a na Bahamských ostrovech.
Válečného hrdinu dohnali k útěku komunisté. Druhý domov našel Ladislav Dohelský ve Skotsku |
Po více jak dvou letech intenzivní přípravy mohl jako pilot začátkem prosince 1944 konečně posílit 311. československou bombardovací peruť, tou dobou operující ze základny Tain ve Skotsku. Na první protiponorkovou patrolu ale Zdeněk Palme čekal až do 2. dubna 1945. O pět dní později odstartoval na pozici druhého pilota osádky Josefa Simeta, avšak kvůli špatnému počasí byli po necelých čtyřech hodinách letu odvoláni.
Zdeněk Palme zahynul v brzkých ranních hodinách 10. dubna 1945 krátce po vzletu k třetímu operačnímu letu. Důvodem pádu letadla byla pravděpodobně závada na umělém horizontu. Z devítičlenné osádky přežili se zraněními pouze čtyři letci, z nichž jeden zraněním později podlehl. Dne 13. dubna proběhlo na hřbitově St. Duthus pohřbení těl zahynulých letců.
Posmrtně se dostalo Zdeňkovi Palmemu několika ocenění. V roce 1946 mu byl udělen Československý válečný kříž 1939, postupně byl povyšován až do hodnosti podplukovníka letectva. Jeho odkaz připomíná pamětní deska na rodném domě v Poniklé.
Seriál Kalendář hrdinů vzniká ve spolupráci s VHÚ Praha
