Čtyřiadvacátého listopadu tomu bylo přesně 100 let od okamžiku, kdy britský archeolog Howard Carter a George Herbert, 5. hrabě z Carnarvonu, poprvé vstoupili do Tutanchamonovy hrobky. Carter o hrobce věděl již od 4. listopadu, s jejím otevřením ale musel čekat na příjezd svého přítele a sponzora.
Historie pátrání po ztraceném faraonovi je ale mnohem delší. Skrýš balzamovačů se jménem dosud neznámého krále objevila expedice Theodora Davise již v roce 1907. Její přítomnost dokazovala, že panovník jménem Nebcheprure Tutanchamon musí být pohřben někde poblíž, Davis ale již považoval Údolí králů za archeologicky zcela vyčerpané a v roce 1912 se své zdejší archeologické koncese definitivně vzdal. Howardu Carterovi, který byl u objevení skrýše balzamovačů a již tehdy se rozhodl ztraceného krále najít, se podařilo přesvědčit lorda Carnarvona, aby hledání finančně podpořil, a společně koncesi skutečně získali.
