Einsteinův prstenec, někdy zvaný také Einsteinův-Volsonův nebo jen Volsonův, je efekt způsobený gravitací. Ta totiž ohýbá paprsky světla. Tento ohyb popisuje obecná teorie relativity. Hmotné objekty typu galaxií mohou díky němu působit jako obdoba skleněných spojných čoček. Na obloze se gravitační čočky projevují různými způsoby.
Některé hvězdy či galaxie jsou jejich vlivem vidět víckrát. Jiné se zdají být deformované. Působením slabých čoček se může měnit jen jasnost nebeských těles. Prstence jsou asi vůbec nejvýraznější projev tohoto efektu.
Jsou ale vzácné. Aby vznikly, musí se objekt vyzařující světlo, objekt způsobující jeho ohyb a pozorovatel ocitnout v jedné přímce. Kolem tělesa ohýbajícího světlo se pak z pohledu pozorovatele objeví výrazný kruh.
Jak si seřídit hodinky s Měsíčňany? Na Zemi plyne čas pomaleji, den je o 0,0000575 sekundy delší |
V případě prstence obklopujícího galaxii NGC 6505 přichází světlo z jiné hvězdné soustavy vzdálené okolo 4,42 miliardy světelných let. Ke Galaxii NGC 6505 to máme výrazně blíž.. Je od nás jen 582 milionů světelných let.
Astronomové ji znají jako své boty. Jako první ji popsal Američan Lewis A. Swift v roce 1884. Objev Einsteinova prstence, který ji obklopuje, byl proto neočekávaný.
Popsala ho skupina vědců vedená Conorem M. O’Riordanem z Astrofyzikálního institutu Maxe Plancka v německém Garchingu u Mnichova. Našli ho ve snímcích z Evropského kosmického dalekohledu Euclid. Sonda Euclid sedí v Lagrangeůvě bodě L2.
Jak bychom vnímali svět kolem černé díry? NASA vytvořila vizualizaci zdeformovaného prostoru |
Lagrangeovy body jsou zvláštní pozice v soustavě dvou těles, jež se navzájem obíhají. V případě Euclidu jde o Zemi a Slunce. Těchto bodů je vždy pět. Označují se písmenem L a číslem.
Když do nich něco umístíte, zůstane to vůči daným dvěma tělesům ve stejné poloze. Lagrangeovy body se proto hodí pro všelijaké astronomické přístroje. Jejich existenci způsobuje vzájemné vyrovnávání gravitační a odstředivé síly.
