Neuron i buňka kůže mají stejnou dědičnou informaci, ale vypadají zcela odlišně a plní úplně jiné funkce. V lidském organismu najdeme buňky 230 základních typů, ovšem při detailnějším pohledu bychom jich napočítali mnohem více. Tahle úžasná pestrost je důsledkem rozdílné aktivity genů. Z celkového počtu zhruba 20 000 genů povolává neuron do služby jen vybranou sadu a každému nastaví intenzitu pracovního nasazení. Mechanismy, které zajistí genům probuzení či usnutí, jsou poměrně složité. Déle než půlstoletí se jim snaží přijít na kloub vědci pracující v oboru označovaném jako epigenetika.
Genetika se zabývá tím, co máme zapsáno písmeny genetického kódu ve dvojité šroubovici DNA. Často zkoumá poruchy, tzv. mutace, jež vyvolaly změny písmen genetického kódu. To epigenetika studuje proměny „na povrchu“ dvojité šroubovice DNA (řeckou předponu epilze přeložit jako na-, nad-, po-, při-). Pokud si dědičnou informaci představíme jako knihu a geny jako věty v této knize, mutace lze přirovnat ke škrtům psaným perem. Epigenetické změny by se pak podobaly podtržení vět tužkou: na rozdíl od zásahu perem je lze vymazat a následně je možné v knize zvýraznit jiné pasáže.
Pokud se potvrdí, že nástroje jako CHARM pracují spolehlivě, s potřebnou účinností a bez nežádoucích vedlejších účinků, vstoupí epigenetická léčba do zcela nové éry.
Změny v epigenetickém „obalu“ dvojité šroubovice DNA nezasahují do pořadí písmen genetického kódu. To však neznamená, že nejsou důležité. Zhoubné nádory vznikají často v důsledku mutací, ale rakovinným buňkám propůjčují jejich zabijácké vlastnosti i změny v obalu DNA a následně i v aktivitě genů. A některé nádory mohou vzniknout bez jediné mutace jen proto, že v buňce došlo k závažnému narušení rovnováhy v aktivitě genů.
Co umíme a neumíme
Podobně jako škodlivé mutace mohou i změny v aktivitě genů stát u vzniku dalších závažných onemocnění. Jsou například za procesem stárnutí. Na svět přicházíme s vyladěnými geny, které v organismu novorozence pracují v dokonalé harmonii. S přibývajícím věkem se však obal dědičné informace narušuje, vyladění genů se vytrácí, čímž se zhoršují i funkce stárnoucího lidského organismu. Nezdravým životním stylem si člověk může nástup epigenetického chaosu urychlit, zdravou životosprávou naopak zpomalit.
Některé následky mutací umí moderní medicína napravit.
