Právě tahle možnost přitom fascinuje vědce i spisovatele sci-fi už desítky let. Na záhadném satelitu šplouchá podle výpočtů geologů víc kapalné vody než u nás na Zemi. Oceán je přitom považovaný za základní předpoklad vzniku života. Ten na Europě je však skrytý pod ledovou krustou. Její tloušťku nově změřila sonda Juno. V září 2022 proletěla ve vzdálenosti pouhých 360 kilometrů nad povrchem měsíce. Během krátkého setkání na něj zaměřila svůj mikrovlnný radiometr MWR.
Přístroj je určený ke studiu husté atmosféry Jupitera. Skupina vědců vedená Stevem Levinem z proslulé Laboratoře tryskového pohonu v kalifornské Pasadeně však zkusila na základě dat z MWR spočítat tloušťku ledu. Výsledek předčil očekávání.
Stopařův průvodce po Sluneční soustavě: jak se svézt k Marsu na asteroidu? |
„Odhad 29 kilometrů se vztahuje k chladné, tuhé a vodivé vnější vrstvě skořápky z čistého vodního ledu,“ prohlásil Levin v tiskové zprávě na webu NASA. „Pokud existuje také vnitřní, mírně teplejší konvektivní vrstva, což je možné, celková tloušťka ledové skořápky by byla ještě větší.“
Za určitých okolností by badatelé svůj odhad naopak snížili. Záleží na obsahu soli. Kdyby led obsahoval její příměs, byl by asi o chlup tenčí.
„Pokud ledová skořápka obsahuje malé množství rozpuštěné soli, jak naznačují některé modely, pak by se náš odhad její tloušťky snížil přibližně o pět kilometrů,“ popsal Levin.
Saturn je Henryk Lahola mezi planetami. Má 274 měsíců, 128 z nich je nových |
I tak se zdá, že krusta měsíce je velice silná. Zjištění z přístroje MWR tak nejspíš snižuje možnost, že oceán Europy obsahuje život. Měl by totiž jen velmi špatný přístup jak ke sluneční energii, tak k živinám z povrchu.
V ledu jsou ovšem praskliny. Mohly by v něm existovat i póry. O obojím se nejspíš víc dozvíme od dvojice sond, které jsou už k záhadnému měsíci na cestě. Aparatura NASA Europa Clipper má k Europě dorazit v roce 2030. Evropská JUICE by se k ní měla připojit o rok později.
