Diskuse
Evoluce v laboratoři
Pokusy na housenkách prokázaly, že se zdánlivě neužitečná mutace může během několika generací stát výhodnou vlastností.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Muki
9. 6. 2006 22:27
Pro povani z knizky o akademiku Lysenkovi
V. D. Timakov a N. N. Žukov-Verežnikov publikovali článek, v němž tvrdili, že i ve světě těch nejmenších živých organismů na naší planetě probíhá stejný proces. Jedny druhy bakterií a virů prý umožňují vznik jiných. Měsíc po zasedání na schůzi prezidia Akademie lékařských věd SSSR tyto názory jako pokrokové podpořil známý vědec-onkolog L. A. Zilber, který obvinil západní vědce z toho, že nepřáli sovětské vědě její prvenství v této otázce V roce 1949 popsal G. M. Bošjan přeměnu nikoli druhů nebo rodů, ale přechod virů (nebuněčných forem) v mikroorganismy (buněčné formy) skrze stadium krystalů, čímž rozbíjel všechny vědecké „předsudky”. Možnost přechodu mikroorganismů jednoho druhu v jiné byla vyložena rovněž v brožuře S. N. Muromceva, mikrobiologakterý prováděl na vězních dokonce i takové „experimenty”, během kterých byly na lidech testovány smrtelné jedy. Celá práce byla co nejpřísněji utajena, o hledání jedů s cílem jejich dalšího využití pro usmrcování politických protivníků a diverzní operace jsme se dověděli až koncem 80. a na začátku 90. let 20. století z několika článků v ruském tisku. Později byl Muromcev převeden z postu ředitele věznice na ředitele akademického Ústavu N. F. Gamaleje. V roce 1948 obdržel bez voleb z rukou soudruhů Stalina a Lysenka titul akademika VASCHNIL.Lysenkisté také využili omylů biochemiků. Profesor Moskevské univerzity A. N. Bělozerskij publikoval článek, v němž uvedl, že v určitých etapách vývoje buňky se údajně ztrácejí molekuly DNA (jak se později zjistilo, DNA jsou nositeli dědičných struktur, genů) a namísto nich se objevuje jiný typ nukleinových kyselin — RNA. Lysenko ihned tuto práci veřejně vychválil jako naprosté potvrzení jeho teorií na nové, biochemické úrovni, prý se tedy také jedny typy molekul mohou měnit v jiné. (Později se závěr o nahrazení DNA molekulami RNA nepotvrdil.)
0
0
možnosti
Drak
15. 2. 2006 16:45
RE: Trochu jinak
Zmena jedne charakteristiky neni evoluce. Zmena ve frekvenci genu populace ano. Adaptace do noveho prostredi je primarni produkt evoluce. Vznik novych druhu a adaptace v novem prostredi jsou na sobe zavisle procesy. Napriklad, sloni z Asie a z Afriky jsou si velmi podobni, protoze maji stejneho predchudce od ktereho se oddelili jen v nedavne (5.3 mil let) minulosti. Nejsou to ale geneticky stejne organismy. Mamut mel stejneho predchudce od ktereho se oddelil pred 5.5 mil let, fyzicke zmeny jsou patrne na prvni pohled. Nove organismy vznikaji akumulaci ruznych modifikaci populace prizpusobujici se novemu prostredi. Vzik noveho organismu neni gradualni (male zmeny ve velkem casovem okamziku), ale nahly (ve smyslu ze tato nahlost trva treba 50 000 let, tedy velke zmeny v malem casovem okamziku).
Porovname li stukturu kosti koncetiny treba cloveka, velryby, kocky nebo netopira, zjistime ze vsichni maji ty same kosti, byt tvarove pozmenene (homologeni struktura). Tohle je dukaz ze vyse jmenovani meli stejneho predchudce v davne minulosti. Jiny dukaz jsou napriklad organy ktere soucastny organismus nepotrebuje - kostra nekterych hadu ma znamky pelvisu a noznich kosti kdysi chodicich (plazicich se) predchudcu. Embryologicka homologace je snad jeste vice napadna - napr. vsichni obratlovci maji stejne embryonicke struktury (pharynx v krku) v urcitych stazich vyvoje. Tyto stejne struktury maji dneska jine funkce v ruznych organismech.
Homologie genetickem kodu je tez vyznamny nalez. Spolecny geneticky kod se da nalezt mezi vsemi zijicimi organismy, coz poukazuje ke stejnemu davnemu predchudci. Kod ktery se vyvinul v nedavne minulosti je spolecny jen pro urcitou vetev (stromu zivota) organismu. Napr. jak jsem psal vyse, obojzivelnici, ptaci a savci maji tu samou 5-prstovou strukturu koncetiny.
0
0
možnosti
Ucholák
15. 2. 2006 10:41
trochu jinak
Nejedná se o žádnou evoluci ale o vyšlechtění již existující vlastnosti (tj. změna barvy podmíněná teplotou), zastoupené původně v malé části populace, do extrému. Stejně se šlechtí koně, psi, atd. po staletí. Šlechtění má své limity, u šlechtěné vlastnosti se po určité době narazí na hranice, nehledě na vážné zdravotní problémy u "přešlechtěných" ras . O tom si můžete popovídat s majitely třeba těch psů.
0
0
možnosti
albert
15. 2. 2006 13:26
Re: trochu jinak
Popravde receno z toho clanku neni jasne, zda se jedna o evoluci (tedy ziskani vlastnosti na zaklade mutace) ci nikoliv.
0
0
možnosti
anki
15. 2. 2006 10:10
zadna evoluce
To neni evoluce, je to nutna prispusobivost. Napriklad v zemich kde divkam se na krk nasazuji kruhy za ucelem prodluzovani jejich krku . A ejhle,! Oni ty krky maji dlouhe jako husy. Evoluce ? Ne, protoze se v opravdove husy nevyvinuly . Porad jsou to lide-zeny.
0
0
možnosti
Drak
15. 2. 2006 4:36
Chinin - kreacionalista I
Znovu jsi na omylu, precti si taky neco nejdriv z genetiky nez ji zacnes kritizovat, uvidis sam.
Mutace neni jenom zmena/pridani/vymazani urcite sequence DNA. Mas tady take celou multiplikaci genu. Duplikace genomu hrala dulezitou roli v evoluci eukaryotu. Treba Susumo Ohno rozepisuje jak je tato duplikace dulezita. Rozdil v poctu genu rozdelujici eukaryoty od prokaryotu je zpusoben expanzi (multiplikaci) genomu. Je znamo ze hlavni expanze v eukarytske genomni delce (poctu genu) je vysledek duplikace genu ktera vedla napr. k vyskytu obratlovcu (fosilni nalezy). Duplikace celeho genomu se stala dokonce nekolikrat v historii eukaryotu.
Analyza lidskeho genomu ukazuje evidenci o davne velke multiplikaci genomu nasledovane ztratou nekterych genu a zmenu pozice jinych. Tyto duplikace jsou variabilni od malych segmentu tvorenych jen nekolika geny az po zmenu celeho chromozomu. Zejmena tyto vetsi duplikace odpovidaji dobe vziku obratlovcu (nejakych 500 milionu let).
Jiny priklad je duplikace velmi stareho genu ktery kodoval pro kyslik. Tento split vytvoril dve kopie z ktere jedna koduje pro myoglobin (kyslik-nesouci protein ve svalech). Receno jednoduseji, geny se multiplikuji, kopie pak mutuji a koduji pro nove charakteristiky organismu ktere jsou casto viditelne (phenotype).
Dale, vicebunecne organismy se vnimaji jako vice vypracovane v porovnani s jednobunecnyma. Tohle je pravda z hlediska organismu jako celku, ale z bunecneho hlediska se to da vnimat jinak - bunky vicebunecneho organismu jsou specializovane, a tudiz postradaji urcite procesy nebo i organely ktere jsou nezbytne pro zivot jednobunecnych. Jednobunecne bunky jsou tedy slozitejsi - a z tohoto hlediska je evoluce vlastne neco jako zjednodusovani.
0
0
možnosti
Drak
15. 2. 2006 4:39
Chinin - kreacionalista II
O vzniku RNA (predchudce DNA) jsem uz psal. Oxid - Zeme tehdy mela jine chemicke slozeni; cast dnesni hladiny kysliku v atmosfere je prave zpusobena fotosyntezou tehdy zijicich bunek (oxygen byl uvolnen z vody). Bunky se tehdy rozmnozovali (i dneska najdes bunky zijici v extremnich podminkach kde nic jineho neprezije), prenaseli geneticke informace a vyvijeli se mutaci - z prokaryotu se staly eukaryoty atd. Tyto prvopocatecni mutace trvali miliardy let, tedy dostatecne dlouha doba k mutacim a vyvoji. Jako zajimavy dodatek k tomuto tematu, podivej se na evolucni strom a evoluci organismu: cim vice slozitejsi organismus tim rychleji se vyvinul - co trvalo eukaryotum 1 miliardu trva obratlovcum 50 000 let (ze by specializace, tedy zjednoduseni bunek...?).
Tva posledni poznamka o placate Zemi je smesna, na tohle prisli prave vedci, ne ti kteri se ohaneli bohem. A jen prines vice argumentu k teto veci, rad je objasnim tobe i jinym kreationistum.
Ja netvrdim ze zemi nestvoril (nebo stvoril) buh. Ja akorat hledam dukazy, argumenty i protiargumenty. Postoj creacionalistu je velmi laciny, vybirate si jen "fakta" ktere vam spadaji do vasi teorie zatimco jina ignorujete. Neco jsem od vas uz cetl. Bylo to spis pekne napsane, obalene usvedcujicim slovem i 'dokazujici' logikou. Ve skutecnosti je to ale brak radoby-intelektualu kteri mermomoci chteji svou teorii dokazat. Pravy vedec se nesnazi svou teorii dokazat, ale naopak, vyvratit, a pokud se to nikomu nepovede tak se da prohlasit za platnou.
Ac nejsem genetik zcela si verim ze vam vetsinu vasich teorii rozprasim nalezama a poznatkama ktere prinasi moderni technologie, ovsem za predpokladu ze nebudete ignorovat fakta.....
0
0
možnosti
Jánoš
14. 2. 2006 19:29
mutace a parada
Ze ony paradive zeny jsou nositelkami jinych genetickych mutaci, nez zeny nepradive?
0
0
možnosti
chinin
14. 2. 2006 17:31
Co nam taji vedci o evoluci
mutace je v prirode naprosto normalni - je ji nekolik druhu - vice mene se nam meni struktura DNA - vedci nam vsak "umele" zatajuji, ze mutace nejsou schopny vytvorit novou informaci - muzeme tedy ze hnedeho (silneho a tepleho) povrchu housenky ziskat zeleny (lehky a letni) povrch(obal) ale ne naopak.
nikde se zatim nepodarilo prokazat evoluci!! vedci se o to marne snazi a proto kazdy takovy laboratorni pokus nazyvaji "prevratnym".
k evoluci je potreba dukaz ze z nezivych prvku lze vytvorit aminokyseliny nezbytne k vytvoreni proteinu v urcitem uskupeni tak jak jsou tvoreny v ZIVYCH organismech - nikomu se nepodarilo prokazat kde se tato PUVODNI infromace (ci podnet) vzal.
mutace jsou v prirode naprosto normalni - i nektere lidske choroby jsou prikladem mutaci - PRESTO toto neni dukaz evoluce. pokud by se vedci nebali o tom mluvit otevrene a nebyli zaslepeni, museli by uznat, ze zatim nejsou schopni dokazat evoluci bez "vnejsiho" zasahu!
0
0
možnosti
Drak
14. 2. 2006 18:15
Re: Co nam taji vedci o evoluci
Nerozumis o cem se pise. Vedci nam umele nezatajuji skutecnost - prectes li si tento nebo jiny clanek musis pochopit ze vedci se snazi vysvetlit jak to je. Mutace jsou schopne vytvorit novou informaci (phenotype), je ovsem tez jasne ze evoluce neni cile-orientovana (e.g. geny si z niceho nic neusmysli ze zluty organismus zezelena).
Evoluce je dokazana napriklad v laboratori i v medicine. Antibiotika zabiji 99% vsech bakterii, jen 1% (i 1 bakterie) prezije a da vznik pro novou kolonnii, v niz znovu 99% bakterii maji ty same geneticke informace jako puvodni. Cislo nahodne mutace v bakteriich se uvadi jako 1:1^16. Bakterie prezije jen diky tomu ze je zmutovana - pouzita antibiotika na ni nemaji z jakehokoliv duvodu vliv, a nemaji vliv na nasledne kolonie. Evoluce znamena to ze jedinec ktery ma predpoklady prezit a zvlaste rozmnozovat se v novem prostredi je ten ktery s nejvetsi pravdepodobnosti prezije.
Dale, teorie o vzniku zivota jsou mlhave, nicmene v laboratornich podminkach je mozne sestavit prvniho predchudce jakehosi ziveho organismu. Tedy, vezmes ribonucleotidy (molekuly), hodis je do zkumavky s lipidama, michas a michas az se ti vytvori nahodne sequence RNA. RNA je molekula (predchudce DNA) ktera je schopna drzet dedicne informace. Vse ostatni jsou chemicke procesy molekul volne dosazitelnych v prirode. Ano, zkumavka je kontrolovatelna, nezapomen ale na to ze Zeme mela zhruba 1 miliardu let (od 4.5 do 3.5) na to nez se tady vytvorila primitivni bunka ktera byla schopna se rozmnozit. Tedy, casu k nahodnym chemickym reakcim bylo vic nez dost. Makroevoluce trva tisicileti, nestava z generace na generaci. Od prvniho organismu pred 3.5 miliardy let dodnes je dostatek casu. Coz ovsem nevyvraci ze zivot mohl vzniknout jinak, jen prokazuje to ze moznost samovolneho vzniku zivota tady je.
0
0
možnosti
Delirium Tremens
14. 2. 2006 15:45
Ne evoluce není.
Říkali nám to na hodině katechismu ... A žádný pseudovědecký podvrh to nemůže změnit
:-) Hezký den
0
0
možnosti
Taraszátaras
14. 2. 2006 11:52
Kam se hrabou housenky na člověka
někteří politici se dokáží přebarvit, a to několikrát, v jediné generaci.
0
0
možnosti
:-
14. 2. 2006 16:43
Re: Kam se hrabou housenky na člověka
a přesto si zachovávají rudou barvu...
0
0
možnosti
Prodej bytu 1+KK 41m2, Kozinec
Lesní, Holubice - Kozinec, okres Praha-západ
4 250 000 Kč
