Jmenoval se Odorik z Pordenone, psaný též Odorico či Odoricus Boemus, anebo dokonce bratr Oldřich, Čech z Furlánska. Pod tímto jménem vyšel roku 1962 jeho Popis východních krajů světa, v němž františkánský mnich referoval o svém putování (nejspíše) z let 1317/18 až 1330 do dálné Asie.
Přes širší Arménii a Persii se pak z Hormuzu plavil do Indie, na Cejlon, patrně dále na Andamany i Nikobary, Sumatru, Jávu a Borneo do Číny a Chánbalyku, aby se následně přes Tibet – kde byl ve Lhase nejspíše prvním Evropanem – vrátil domů do Itálie.
Kdo zná Odorikovo vyprávění plné „etnografických kuriozit“ (dokladů endokanibalismu čili rituální konzumace příbuzných či zmínek o zlatých liliích, tedy ovazovaných nožkách dam), může být novou Odorikovou knihou O neznámých věcech čili Popis východních krajů (Argo 2024) poněkud zaskočen.