Významný český fyzik a pedagog Martin Černohorský, jenž ve čtvrtek oslavil rovnou stovku, chtěl být původně matematikem. Svou úspěšnou pedagogickou činnost na dlouhá desetiletí spojil s Přírodovědeckou fakultou Masarykovy univerzity jako fyzik. Ukázka z připravované knihy rozhovorů dosvědčuje dopady totalitních režimů na vzdělávání.
Lidovky.cz: Když jste studoval na gymnáziu, došlo k uzavření českých vysokých škol. Kam jste chtěl jít dál?
Byl jsem maturitní ročník 1942, maturovali jsme v kritické době bezprostředně po atentátu na Reinharda Heydricha. Maturity tehdy dostaly předpis, podle něhož se na začátku skupina šesti či kolika maturantů postavila do řady a před zahájením maturitní zkoušky provedla nacistický pozdrav. My jsme ještě v roce 1939 doufali, že když budeme maturovat roku 1942, budou naše vysoké školy otevřené.
Lidovky.cz: Ale přišla heydrichiáda…
Tak to padlo. S tím, že je možnost studovat na německých školách. Téhle možnosti zejména mnozí medici využívali už od roku 1939. Já jsem se tak jako mnozí jiní snažil dostat se na abiturientský kurz na obchodní akademii. Ukázalo se, že prakticky je to možné jen pro vyvolené, respektive pro ty, co měli protekci – a tu jsem neměl. Byla to pro mě velice svízelná situace nejen osobně, ale i rodinně, protože mé výdělky z doučování tvořily podstatný příjem pro naši rodinu. Takže jsem měl eminentní zájem, abych nebyl nakomandován do Německa na práci.
Lidovky.cz: Jaké jste hledal řešení?
Tehdy vznikla taková zvláštní situace, kdy jsem se rozhodoval, jestli se přihlásím na techniku do Darmstadtu. Konzultoval jsem tu záležitost i se svými gymnaziálními profesory, chtěl jsem znát i jejich názor a doporučení.
