Jsou vůbec první „digitální“ generací. Nikdy nezažili svět, ve kterém nejsou nejen mobilní telefony, ale ani sociální sítě. Skoro jako kdyby ani neměli možnost se před technologiemi někam schovat. A co víc, až za pár let dospějí, jejich život prý bude vypadat jako ze stránek sci-fi románu. Autonomní auta i autobusy budou považovat za něco běžného, s přáteli budou chodit na holografické koncerty a digitální asistenti pro ně budou stejně samozřejmou součástí domácnosti jako pro jejich rodiče kávovar. A třeba jim tito virtuální společníci a kontroloři současně přesně odměří i množství kofeinu v ranní kávě.
Zní to jako futuristické vize vzdálené realitě? Dost možná, ale už v roce 2021 si německá televizní stanice WDR v rámci svého Innovation Hub nechala zpracovat rozsáhlou zprávu s názvem Generation Alpha, tedy Generace alfa a přitom se podívala do celkem blízké budoucnosti, přesněji roku 2035. Už za pár let by mladí lidé, kteří jsou dnes dětmi nebo teprve přichází na svět, mohli žít v prostředí, jenž nám (stárnoucím) připadá poněkud zvláštní či dokonce děsivý. Třeba v podobě zdravotního skóre, které se sníží za nadměrné hraní počítačových her, nebo virtuálních asistentů schopných plánovat a zajistit týdenní nákup či způsob práce i trávení volného času.
Těm nejmenším mobil ani tablet do ruky nepatří. Nic užitečného z něj nemají, říká expertka na digitální zdraví dětí |
Jisté je jedno, generace alfa, tedy lidé narození mezi lety 2010 až 2024, bude vůbec tou nejpočetnější, která se vůbec kdy narodila. Podle současných údajů každý týden přijde na svět 2,5 milionů „alf“ a až se narodí všichni, budou jich více než dvě miliardy. A na rozdíl od předchozích generací, které se s technologiemi seznamovali až v průběhu svého života, oni se už narodili do světa plného digitálních nástrojů a vůbec neznají svět bez nich. Máme se snad generace alfa bát, či se obávat o ně samotné?
Online už od početí
Základní charakteristikou generace alfa je právě takřka automatický kontakt s digitálními technologiemi. Nicméně to neznamená, že úplně každý jedinec z generace alfa je plně a bez omezení digitální. Podle výzkumu Digitální inkluze zpracovaného iniciativou Česko Digital jsou děti ze sociálně vyloučených lokalit jednou ze tří skupin ohrožených digitálním vyloučením. Sice používají internet, ale omezeně a často jeden mobilní telefon sdílí třeba se sourozenci nebo matkou. Nemají mobilní data a připojují se jen přes veřejné wifi sítě. Tato digitální propast byla velmi viditelná třeba během pandemie covid-19, kdy školní výuka sice s většími či menšími problémy začala fungovat online, ale tyto děti a mladí lidé třeba neměli doma žádný počítač, na kterém by mohli plnit úkoly.
I tak je ale technologie ovlivňují, byť v různé míře. Zřejmé je to i při pohledu na časovou osu popisující nástup nových technologií a vynálezů. V roce 2011 začala fungovat sociální síť Instagram, o rok později se zrodila digitální asistentka Siri a o další rok později přišly 3D tiskárny. V roce 2020 byla spuštěna 5G síť a loni jsme si jako lidé začali povídat s umělou inteligencí skrze ChatGPT. To samozřejmě neznamená, že by všechny tyto technologie používala i nemluvňata, ale jednoduše vyrůstají ve světě, který s nimi počítá a do značné míry funguje díky nim. V USA téměř polovina „alf“ dostala svůj vlastní tablet ještě před šestými narozeninami a více než polovina z nich ještě před tím, než sfoukla deset svíček na narozeninovém dortu, měla svůj vlastní iPhone. Vyplývá to z výzkumu Razorfish x GWI Primary Research z roku 2022.
Podle zmiňované německé zprávy bude mít generace alfa „ještě před narozením jednoznačnou digitální stopu – především na sociálních médiích a messengerech svých rodičů“. Jednoduše řečeno, jsou to právě rodiče (zpravidla z generace mileniálů), kteří své potomky doslova předhodí digitálnímu světu, aniž by mnohdy domýšleli důsledky svých kroků. „Mnohdy slýcháme, jak je strašné, že dnešní děti a dospívající jsou neustále na mobilu a neznají nic jiného. Jenže zapomínáme na to, že tato generace je formována námi a jsme to my, kdo je jí vzorem, jak v tom dobrém, tak v tom špatném,“ popisuje Jan Kulhánek, dětský psycholog a zakladatel pražského centra Psychoterapie Anděl. Aneb je poněkud pokrytecké stěžovat si přílišnou přítomnost svých potomků na sociálních sítích, když sám si neumím představit to, že třeba odjedu na dovolenou a nepochlubím se svým virtuálním přátelům se zážitky.
Když vám mobil přiroste k ruce. Jak poznat, že je čas dát si digitální detox? |
Na odvrácenou stranu toho, jak nyní rodiče až příliš samozřejmě vytváří digitální stopu svých potomků, v roce 2023 upozornila německá telekomunikační firma Deutsche Telekom ve své kampani. Ta ukázala rodiče devítileté Elly bezmyšlenkovitě sdílející fotografie a videa své dcery na sociálních sítě. V kině ale na ně začne promlouvat dospělá Ella, jejíž podobu vytvořila umělá inteligence právě na základě obsahu, který sami rodiče vložili na internet.
„Pro vás jsou fotky vzpomínkami. Pro mě ale možná začátkem strašlivé budoucnosti. Budoucnosti, kde může být moje identita odcizena lusknutím prstu, kde můžu jít do vězení za něco, co bych nikdy neudělala. Představ si, tati, jak je moje kredibilita zničena. Nebo jak je můj hlas použitý, aby tě obelstil, mami,“ varuje digitální Ella před tím, že digitální otisk, který v dobré víře vytváří sami rodiče, jí bude pronásledovat po zbytek života. „Mami, tati, prosím, ochraňujte moje soukromí ve virtuálním prostoru,“ upozorňuje umělou inteligencí vytvořená mladá žena na nebezpečí spojená se tzv. sharentingem neboli rizikovým sdílením fotografií a videí dětí, kterého se dopouští sami rodiče. Podle údajů Deutsche Telekom více než tři čtvrtiny rodičů sdílí data o svých dětech na sociálních sítích. A co víc, 8 z 10 rodičů má na svých profilech sledující, které nikdy v životě osobně nepotkali.
Zlatý důl pro obchodníky
Zcela upřímně, generace alfa je především marketingový pojem, nikoliv přesný vědecký termín. Vymyslela ho v roce 2008 australská výzkumná agentura McCrindle Research, spoluvlastněná sociologem Markem McCrindlem. Právě s ním je označení „generace alfa“ spojeno. Prý poté, co už na světě byly generace X, narozená mezi lety 1965 až 1979, generace Y neboli mileniálové, narození mezi lety 1980 až 1994, a generace Z, narození mezi lety 1995 až 2010, bylo nutné vymyslet, jak pojmenovat ty, kteří přijdou v následujících letech. Podle něj nedávalo smysl se znovu vracet k začátku latinské abecedy, protože tato generace bude radikálně odlišná od těch předchozích, a tak zvolil začáteční písmeno řecké abecedy.
A právě marketingové výzkumy popisující chování jednotlivých generací, na které se agentura McCrindle Research specializuje, mají pro obchodníky po celém světě, doslova cenu zlata. Kdo by nechtěl úspěšně prodávat své zboží či služby těm, kteří ovládnou budoucnost. „Budou vůbec nejvzdělanější, nejvíce digitální a také nejbohatší generací vůbec. Nejen, že mezi nimi bude vůbec nejpočetnější střední třída, jakou svět kdy viděl, ale také budou „upagery“, neboli těmi, kdo jako mladí budou dříve než generace před nimi ovlivňovat nákupní chování svých rodičů. Proto není divu, že se obchodníci snaží této generaci porozumět a připravit na její nástup,“ vysvětloval Mark McCrindl v rozhovoru pro americké noviny The New York Times už v roce 2015.
Fňukny bez smyslu pro humor, nebo děti zítřka, které změní svět? Jaká je „generace sněhových vloček“ |
V současnosti jeho agentura odhaduje, že v roce 2029, tedy v době, kdy nejstarší „alfy“ dosáhnou dospělosti“ a nejmladším bude pět let, jejich ekonomická stopa bude mít hodnotu 5,46 bilionu dolarů. A to znamená, že se zájem o jejich spotřebitelské chování, obchodníkům zatraceně vyplatí. Ohrnovat nos nad tím, jací tito mladí lidé jsou a budou, je tedy ekonomicky poněkud krátkozraké. Protože hodně z nich bude mít dost peněz a budou ochotní je utrácet. Mimochodem, třeba kosmetický řetězec Sephora už nyní mění své chování podle „zatím ještě“ dětí, které přichází a nakupují zde kosmetiku ve velkém. Mimo jiné proto, že chtějí být „jako dospělí“, a tedy i kupovat stejné zkrášlovací produkty, mnohdy bez ohledu na jejich cenu. Sociální sítě a marketéři už dokonce mluví o „Sephora kids“, jako silné skupině zákazníků.
Duševní zdraví je priorita
K základním, a však stále poněkud opomíjeným charakteristikám generace alfa, je jejich zájem o vlastní dušení zdraví. „Díky větší otevřenosti a nižší stigmatizaci, která byla s tímto tématem historicky spojena, má tato generace a do značné míry i předcházející generace Z, tendenci vnímat duševní zdraví jako důležitou a neodělitelnou součást celkového zdraví člověka,“ popisuje Marie Hájek Salomonová, zakladatelka neziskové organizace Nevypusť duši.
Ta se zaměřuje především na duševní zdraví dětí a mladých lidí a mimo jiné nabízí vzdělávací akce jak pro vyučující, tak pro studující. Ačkoliv není možné generalizovat a velmi záleží na prostředí, ve kterém nejen „alfy“ vyrůstají, péče o duševní zdraví a celková spokojenost v této oblasti je pro ně větší prioritou. To také znamená, že jsou více otevření tomu mluvit nahlas o svých problémech.
Boomeři, mileniálové… a brzy generace betaGenerační rozdělení je do značné míry zjednodušující označení, které pomáhá v orientaci nejen obchodníkům nebo zaměstnavatelům. Názvy jednotlivých generací, jejich charakteristiky i umístění na časové ose jsou uměle vytvořené a spíše orientační. V každé generaci tak budou jedinci vymykající se obecnému popisu. Boomeři Narodili se zhruba mezi lety 1946 až 1964 a své pojmenování dostali z anglického „Baby Boomers“, kdy v USA nebo v západní Evropě rostla poválečná prosperita. Zástupci této generace v Česku či na Slovensku si pamatují Pražské jaro i nástup normalizace. Tvrdí se o nich, že žijí klidně a příliš neriskují. Mezi nimi je ale řada těch, kteří vzali rok 1989 jako příležitost a rozjeli třeba podnikání. X Přišli na svět mezi roky 1965 až 1979. V Česku a Slovensku jsou známější pod označením „Husákovy děti“, byť to není úplně přesné, protože některé z těchto tehdejších dětí spadá mezi další generaci. Nyní podle Českého statistického úřadu tvoří vůbec nejpočetnější skupinu obyvatel a jsou zvyklí na silnou konkurenci jak ve škole, tak v zaměstnání. Y Narodili se zhruba mezi lety 1980 až 1994, některé popisy mezi ně zahrnují i lidi narozené do roku 1997. Označují se jako mileniálové díky tomu, že jejich život zásadně ovlivnilo blížící se konec tisíciletí. Běžně používali dnes již zapomenuté walkmany a videokazety. Dnes se celkem sebevědomě pohybují na sociálních sítích a využívají streamovací platformy. Nyní jsou mnohdy sami rodiče, splácí hypotéky a rádi si věci dělají po svém. Z Narodili se už v novém tisíciletí do globalizovaného světa a mobilní telefon viděli už jako malé děti. Řadí se mezi ně lidé narození mezi lety 1995 až 2089. Technologie ovládají zcela samozřejmě, a i když se ke vstupu na pracovní trh řada z nich teprve chystá, mají jasno v tom, že se jejich zaměstnavatel má chovat eticky. Hudbu nejčastěji poslouchají skrze aplikaci Spotify a většina informací se k nim dostává skrze displeje mobilních telefonů. A prý jsou kvůli všudypřítomným technologiím až příliš roztěkaní. Alfa Rodí se právě teď a u data narození budou mít roky 2010 až 2024. Už od kolébky vyrůstají obklopení informačními technologiemi, které zásadně formují jejich dětství a dospívání. Nikdy nezažili dobu, kdy neexistovaly mobil a ani internet. Říká se o nich, že s mobilem jedí i spí a pohádky nejspíš viděli na YouTube nebo streamovacích platformách. Beta Přijdou na svět po roce 2025 a už dnes se spekuluje nad tím, jací vlastně budou. Jejich rodiči budou nejčastěji zástupci generace Z, tedy je jisté, že intenzivnímu kontaktu s technologiemi se nevyhnou. |
„V jejich životech také hrají od velmi raného věku zásadní roli technologie. Na jednu stranu mají snadný přístup k informacím a někdy i případným zdrojům podpory v oblasti psychického zdraví, na druhou stranu jsou vystaveni rizikům spojeným s digitálním životním stylem,“ dodává expertka s tím, že tato generace je vystavená řadě závažných výzev ovlivňujících jejich vnímání světa. Klimatické změny, pandemie, geopolitické napětí, to všechno přináší obavy a ty se mohou promítnout i do možného rozvoje duševních onemocnění. Na druhé straně „alfy“ i jejich starší kolegové a kolegyně „zetka“ umí lépe mluvit o tom, že se jim „něco děje“ a potřebují pomoc. Tím snadno může vzniknout dojem, že tyto děti a mladí lidé „nic nevydrží“, protože své obavy a problémy ventilují navenek.
Bylo by tak obrovské zjednodušení nálepkovat tyto děti a mladistvé jako „sněhové vločky“.
„Toto pojmenování jen zesiluje stigma a bagatelizuje skutečné problémy, kterým mladí lidé čelí. Také to ukazuje na nedostatek porozumění pro změny ve společenském vnímání duševního zdraví a spíše přispívá k rozdělení mezi generacemi než k potřebnému dialogu, který by měl být založen na empatii a porozumění, nikoliv na odsouzení a stereotypizaci,“ zdůrazňuje Hájek-Salomonová.
