Lidovky.cz: Badatelská výuka má své rizikové momenty. Žáci při ní mají pracovat samostatně, ale co když to nedělají? Nebo je rozptyluje hluk ve třídě? Jak zabránit tomu, aby se badatelská hodina „nerozpadla“?
Když začínám učit chemii v nové třídě, stanovujeme si pravidla. Nejsou to pravidla, která bych nadiktoval, dohodneme si je systémem „jako na tržišti“. Zeptám se žáků, co ode mě jako od učitele očekávají, aby si z našich hodin odnesli maximum a dobře se jim pracovalo. Na tabuli si při tom děláme seznam.
Řeknou například, že nechtějí přepadové testy ani ústní zkoušení, chtějí mít možnost se najíst během hodiny – prostě své aktuální potřeby. Já řeknu „v pořádku, všechno toto vám splním a co vy mi za to naopak nabídnete?“. A žáci mi například slíbí, že se na ohlášené testy budou připravovat. V tomhle kontextu si také definujeme, co je pro nás rozumný hluk. Při skupinové práci ve třídě o dvaceti pěti žácích úplné ticho být prostě nemůže. Také máme pravidla pro samotnou skupinovou práci: zůstávám ve své skupince, bavím se k tématu, spolupracuji…
