Z Ráje tak zbyla jen matná nostalgická vzpomínka na jakýsi ideál, kdy všechno bylo bezchybné a bezstarostné, kdy člověk nemusel pracovat a starat se o své živobytí, kdy ho nic nebolelo a netrápilo, kdy se život jevil věčný a nekonečný…
Nezní právě takhle pro drtivou většinu z nás vzpomínky na dětství? A pro mnoho z nás takhle zní i ohlédnutí do ještě dávnější minulosti. V každém z nás je nostalgik, který rád vzpomíná: a mnozí z nás rádi vzpomínají na dobu, kterou si vykonstruovali jako ideální. Pro leckoho to je silně idealizovaná první republika; pro jiného časy belle epoque nebo poklid habsburské monarchie; pro dalšího doba posledních Přemyslovců či Karla IV. A všechny nás spojuje nostalgie po lepších časech, kam se ale nemůžeme nikdy vrátit, protože čas tuhle Ariadninu nit definitivně přetrhl.
Knihou roku Lidových novin se stal Ztracený ráj Johna Miltona v překladu Martina Hilského |
Proto se do minulosti, za tím ztraceným rájem, alespoň otáčíme. A v letošní anketě Knihy roku LN to bylo patrné více než kdy jindy. Nejenom že zvítězila kniha, která se tak přímo jmenuje. Letos totiž v anketě uspělo víc knih, které spojuje „hledání ztracených rájů“: nejviditelnější je to u povídkové antologie Sudety, jejíž podtitul zní – jak jinak – Ztracený ráj. A také kniha Odřanie Zbigniewa Rokity je takovým reportážní pátráním po komplikovaném poválečném vztahu k nové zemi i vlastní identitě v místech, kde rok 1945 vyrval ze země všechny kořeny a zanechal jen vzpomínky na doby ráje, které nenávratně pominuly.
Ale ani to není všechno: do minulosti se totiž vrací všechny nejlepší tituly z letošní Knihy roku. Oba romány, Úlice Jakuby Katalpy i Svatá Sáry Zeithammerové, se odehrávají v minulosti – za druhé světové války, resp. na sklonu 19. století. Obě úspěšné biografie, Toyen Andrey Sedláčkové a Václav a Kamila Bendovi Alice Horáčkové, také míří do minulosti 20. století. Historické dílo Křesťanství v českých zemích Jiřího Mikulce zkoumá hned celé tisíciletí naší minulosti. No a Pohádky a příběhy? Čtení melancholických pohádek Hanse Christiana Andersena je nostalgickou záležitostí už od chvíle, kdy knihu vezmeme poprvé do ruky. Jsou to právě pohádky, které nás vrací do dětství, do časů, kdy jsme ráj ještě neztratili…
Radka Třeštíková, to je nová Božena Němcová. Prostě štve maloměšťáky |
A tak si mezi tipy půldruhé stovky našich respondentů (jejich odpovědi přineseme na webu Lidovky.cz v příštích dnech) můžete směle vybrat, co bude nejlépe vyhovovat vašemu čtenářskému vkusu. A že je z čeho: nižší počet hlasů pro nejúspěšnější knihy totiž znamená, že letošní nabídka knihkupeckých pultů byla mimořádně široká. Snad si tak každý najde právě tu knihu, která mu jeho „ztracený ráj“ alespoň na okamžik vrátí.
