K dosažení takto extrémní úrovně klimatizace v celém tropickém pásmu by byl třeba výkon zhruba osmi set temelínských elektráren. Pokusí se tropické země jít alespoň částečně singapurskou cestou? Určitě ano, pokud si to budou moci dovolit.
Realistické odhady očekávají více než zdvojnásobení počtu klimatizačních jednotek v příštích 25 letech. Největší růst, zhruba desetinásobný, se očekává v Indii, až na miliardu jednotek. Evropě se předpovídá pouhé zdvojnásobení. Celosvětové emise skleníkových plynů z klimatizace jsou dnes čtyřikrát menší než ty z vytápění, takže více klimatizování může být vyváženo menší potřebou topení.
Zda i v Evropě uvidíme nástup klimatizace, není vůbec jisté. A to i přesto, že za poslední desetiletí zaznamenala Evropa 5,5 předčasného úmrtí z horka na 100 000 obyvatel ročně, což je více než dvojnásobek ve srovnání se Severní a Jižní Amerikou. Pozoruhodný výkon pro kontinent ležící mimo tropické pásmo. Jen letošní červnová vlna veder způsobila v Evropě zhruba 20 tisíc předčasných úmrtí.
I přes desetitisíce mrtvých zůstává plošné zavedení klimatizace v Evropě sporné: nezapadá do představ části politiků o minimalistické civilizaci...
Evropská populace je v průměru starší než jinde, a je tak i citlivější na teplotní extrémy. Nicméně hlavním viníkem budou rozdíly v klimatizaci, zejména ve srovnání s USA, kde je klimatizováno 90 % domů. I přes desetitisíce mrtvých ročně zůstává plošné zavedení klimatizace v Evropě kontroverzní, jelikož nezapadá do představ části politiků o minimalistické civilizaci již dále nezvyšující spotřebu elektřiny. Pokud by se klimatizace stala v Evropě všeobecně rozšířenou a domácnosti ji používaly při venkovních teplotách nad 30 °C, zvýšily by tím celkovou spotřebu elektřiny o 4 %.
Dnešní boj proti klimatizacím je jen další etapou sporu mezi těmi, kdo chtějí zastavit změnu klimatu sociálním inženýrstvím, a technooptimisty, kteří považují levnou a dostupnou energii za základ civilizace a navrhují zvýšené investice do výzkumu a nasazení lepších technologií. Právě klimatizační jednotky, společně s ledničkami, jsou příkladem úspěšně vyřešené krize minulosti.
Extrémní horko se v Evropě stává novým normálem. Města zavádí i „dobrovolný lockdown“ |
Když se ukázalo, že freony, tedy jejich chladicí médium, ničí ozonovou vrstvu, vedl Montrealský protokol z roku 1989 k náhradě freonů alternativními chladicími médii. Ozonová krize tak vyvrcholila okolo roku 2000 a od té doby se ozonová díra nad polárními oblastmi opět zmenšuje. Pokud by se problém řešil zákazem ledniček, není pochyb o tom, že by ozonová krize trvala dodnes.
Stejně tak bychom se měli zaměřit na vývoj lepších slunečních panelů, baterií, jaderných reaktorů a dalších zdrojů zelené energie. Zejména v Evropě, která svoji technologickou převahu rychle ztrácí.
