Je to příběh, který se vrací k historii, o níž by se mělo rozhodně mluvit víc, než se o ní mluví. V hlavní roli jsou jeptišky. A na novou prózu této autorky jsme čekali více než deset let… Ne, to není řeč o Bílé vodě Kateřiny Tučkové. V tomto případě jde o temnou minulost Irska. Navíc se nejedná o objemný román, nýbrž o novelu, jež je sice dosud nejrozsáhlejším dílem Claire Keeganové (1968), nicméně pořád nemá ani sto stránek.
Takové maličkosti (Small Things Like These, 2021) se dostaly v loňském ročníku Bookerovy ceny do užších nominací, avšak ke škodě samotného ocenění nezvítězily, protože by to nepochybně zvýšilo jeho prestiž. Jinak ale za své knihy irská prozaička posbírala už cen tolik, že ani nemá cenu je tu jmenovat. Snad bude nyní po českém vydání Takových maličkostí, o něž se zasloužilo nakladatelství Prostor a překladatelka Hana Ulmanová, plně doceněna rovněž ve zdejším prostředí.
