Například v poměrně novém příběhu Princezna a půl království nechal značně egoistický král Egon I. ve svém Egonově království pojmenovat veškeré řeky jako Egonie a města Egonův Hradec, „aby se to nepletlo“, jak k tomu podotkl sám urozený autor daného nápadu.
Jeho myšlenka se dokonce komusi zalíbila natolik, že vytvořil recesistickou internetovou petici s názvem Změna jména města Hradec nad Moravicí na Egonův Hradec – místní zámek totiž posloužil jako jedna z natáčecích lokací. Všechny pohádkové vesnice se pak jmenují samozřejmě Egonova Lhota, takže rozcestník je poněkud monotónní.
Američan ze Lhoty. Jan Rybecký si v bojích s divizí „Rudých býků“ vysloužil vyznamenání za hrdinství |
Výběr názvu Lhota pro všechny vsi v Egonově království jistě není náhodný. Jde totiž o nejhojněji se vyskytující místní jméno u nás. Různých Lhot, Lhotek i Lhůt najdeme několik stovek. Vznikaly při osidlování méně kvalitní lesní nebo močálovité půdy a jejich obyvatelé byli osvobozeni od jinak povinné roboty a placení poddanských dávek, ovšem pouze po určitou lhůtu (staročesky lhóta – odtud onen název).
Vzhledem k jejich četnosti cítili lidé, na rozdíl od krále Egona, potřebu je mezi sebou odlišovat různými přívlastky, a proto dodnes některé nesou jméno svého majitele či zakladatele (Lékařova Lhota, Kapsova Lhota, Vidlákova Lhota, Alenina Lhota) nebo odrážejí svou polohu (Lhota u Kestřan, Lhota za Červeným Kostelcem, Zářecká Lhota – ležící za řekou Tichá Orlice, Zábeštní Lhota – podle mlýna Bešť). Když už nápady zřejmě docházely, přišla na řadu Bližší Lhota nebo i Další Lhota.
Dále šlo například o příslušnost k panství (Dubská Lhota, Střelskohoštická Lhota, Slovanská Lhota – podle kláštera Na Slovanech čili Emauzského kláštera v Praze) či kvalitu půdy (třeba Pískové Lhoty existují ve středních Čechách hned dvě). Jindy vzniklo pojmenování podle těžené suroviny (Stříbrná Lhota – leštěnec stříbrnatý), případně na základě povinnosti odevzdávat vrchnosti určité produkty (Tvarožná Lhota). Tam, kde vynikali chovem zdatného skotu, se původně říkalo Volová Lhota, avšak kvůli posměškům je to nyní Volavá Lhota.
Původ některých pojmenování není hned snadno rozpoznatelný. Například označení Starojická Lhota bude však jasnější, když si uvědomíme, že jde dnes o část obce Starý Jičín; tvar starojický tedy vznikl zjednodušením přídavného jména starojičínský.
Obyvatelé českých Lhot, Lhotek i slovenských Lehot bývají na svůj původ náležitě hrdí, a dokonce pořádají pravidelně každý rok již od 80. let 20. století v červenci svůj sjezd, pokaždé na jiném místě. O hromadném přejmenování na Egonovu Lhotu však zjevně neuvažují. A ač se v jejich názvech objevuje mnoho až kuriózních přívlastků, Zlámanou Lhotu, která se v českých pohádkách také vyskytuje, mezi nimi ve skutečnosti nenajdeme.
Autorka působí v ÚJČ AV ČR.
