Navahové – vlastním jménem Diné čili Lidé – bývali sběrači, zemědělci a pastevci koní, ovcí či koz. Žijí na jihozápadě Spojených států amerických, přičemž dnes jsou s 399 tisíci osob oficiálně největším původním etnikem v zemi. Obývají především státy Utah, Nové Mexiko a Arizonu, v nichž přejímali řadu zvyků pueblanských indiánů – podobně jako Hopiové či Zuñiové se věnovali tkalcovství, stříbtrotepectví a vytváření „písečných maleb“ (iikááh).
Jak to vypadalo? Čarovně. Místní medicinman, léčitel či šaman vsypával se svými pomocníky na uhlazenou plochu barevné písky, kamínky a hlinky, čímž vytvářel sandpaintings neboli drypaintings, jak se anglicky tento fenomén nazývá.
Nešlo jen o estetickou sílu děl. Je k tomu totiž zapotřebí znát i navažský koncept nemoci; Navahové věřili, že veškeré nemoci mají nadpřirozený původ, že vznikly napadením duchy, čarodějnictvím, porušením tabu, zlými sny, přemírou aktivit – hazardem, sexem. A proto je k vyléčení nutný zvláštní, nadpozemský způsob kurýrování. Nejprve je však nutné vyvěštit diagnózu, pak začít s léčbou.
