Mnozí chodí nebo jezdí kolem rušnou ulicí Újezd a ani netuší, jaký poklad se ukrývá na dvoře malostranského činžáku číslo 30, čp. 432 (v bloku mezi Všehrdovou a Říční ulicí).
Projdeme-li portálem nenápadné neorenesanční stavby do průjezdu, dostaneme se na dvůr, kde stojí další dům. I tím je třeba projít, až se ocitneme na malém dvorku se stromy a keři. Uvidíme tam nápis „Fotograf v zahradě“, který je namalovaný na omítce další dvorní stavby a jenž nás pak nasměruje doprava. To je náš dnešní cíl: je to místo, kde už od roku 1901 stojí drobná dřevěná budova.
Plečnikova poslední hradní perla. Architekti napravili, co minulý režim poškodil |
Tato stavba kdysi bývala na Královských Vinohradech, ale poté byla rozebrána a v roce 1901 znovu postavena tady. Sloužila pak jako fotografický ateliér, jejž získal v roce 1927 slavný fotograf Josef Sudek (1896–1976) se svou sestrou Boženou. Bydleli tu a Sudek zde měl své studio. Právě tady vznikaly dnes světoznámé fotografické cykly Okno mého ateliéru, Zahrádka mého ateliéru nebo Procházka po mé zahrádce, přičemž k těm nejpůsobivějším snímkům patří průhledy přes orosené ateliérové okno na pokroucené stromy a bujnou zeleň v okolí domku.
Jednoruký válečný invalida Sudek se sice později přestěhoval do malostranského domu v ulici Úvoz 24, ale studio používal dále.
Od konce k začátku
Po smrti sourozenců Sudkových však prostá stavba chátrala. Mluvilo se sice o nutnosti její záchrany, včetně uvnitř stále uložených skleněných negativů a technického vybavení, ale reálně se nestalo nic. Pro komunisty sice vzhledem k mezinárodnímu věhlasu respektovaný, ale pro své názory neoblíbený umělec prostě nebyl tak důležitý, a tak se stav budovy stále zhoršoval.
Don Bosco by měl radost. V pražské budově řádu salesiánů už sto let pomáhají problémové mládeži |
Když se na stavbě někdy ve druhé polovině osmdesátých let propadla střecha, napsal jsem dopis do novin s voláním o pomoc. Dopis sice otiskli, ale k nápravě nedošlo. Část cenného zařízení včetně negativů naštěstí zachránili Sudkovi přátelé, dnes je najdeme ve sbírkách Uměleckoprůmyslového musea. Definitivní konec Sudkova ateliéru způsobil požár.
Náprava sice přišla, jak se říká, až s křížkem po funuse, ale alespoň něco: podle původní dokumentace se podařilo v devadesátých letech vytvořit repliku původního domku (studio CMC, investorem byla firma PPF Art; odborným garantem teoretička Anna Fárová). Od té doby slouží jako malá výstavní síň, podobně jako přízemní prostory domu na Úvoze (tuto galerii spravuje Uměleckoprůmyslové museum). Návštěvu kouzelného domku na Újezdě moc doporučuji. Sice v tomto případě nejde o nějakou mimořádnou architekturu, zato tu funguje něco, čemu říkáme genius loci.
Jinde to zatím nejde
Nedá mi to, abych ale nepřipomněl, že další místa v Praze spojená s životem a prací významných osobností zatím takové štěstí nemají. Coby kamenem dohodil od Sudkova ateliéru se na úpatí Petřína nachází studio slavných českých sochařů manželů Oldřicha Stefana a Hany Wichterlové, o němž jsem tu před časem také psal. I v tomto případě se jedná o drobnou stavbu se zahrádkou, kterou mimochodem pomáhal upravovat architekt Otto Rothmayer, a Josef Sudek i zde vytvořil svůj další slavný fotografický cyklus. Díky úsilí mnoha osobností se podařilo ateliér zachránit před zbouráním, ale stále není veřejnosti přístupný. Řeší se totiž, kudy vést vstup. Trvá to ale už tak dlouho, že až rozhodnutí padne, nebude asi kam jít.
Výstavní kolonie pro chudé? Od těch nejlepších architektů! Sociální bydlení ve Vídni budí obdiv dodnes |
Další ostudou metropole je stále (už asi 16 let!) odkládaná rekonstrukce bytu Karla Čapka v jeho vile od architekta Ladislava Machoně na Královských Vinohradech. Byt patří městské části Praha 10, která však stále posouvá termín oprav. A tak četní obdivovatelé Čapkova díla z celého světa jenom marně postávají před brankou do zahrady, jak mi sdělil kamarád, který bydlí v sousedství. Přitom tady vše zůstalo zachováno doslova do posledního šroubku. Čapkova rodina dům odprodala s velkou slevou radnici, která se zavázala začít neodkladně s opravou, ta však zřejmě dosud nezačala…
Na závěr ale aspoň jeden případ s dobrým koncem. Díky úsilí k tomu účelu zřízené nadace se podařilo zachránit domek s ateliérem manželů Vladimíra a Věry Janouškových v ulici U Kotlářky 1 na Smíchově, navržený architektem Josefem Hrubým v šedesátých letech. Dnes jsou tu k vidění plastiky těchto předních představitelů českého moderního sochařství a konají se zde také výstavy. Autorem rekonstrukce byl architekt Lukáš Ehl.
