Jak známo, slovinský architekt Jože Plečnik (1872–1957) pracoval v letech 1920–1935 pro prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka na Pražském hradě, kde dostal od naší tehdejší hlavy státu náročný a takřka nesplnitelný úkol – proměnit zchátralé feudální sídlo na rezidenci představitele demokratického státu.
Plečnik se náročného úkolu ale nelekl. Postupně tu rekonstruoval poničené zahrady Rajskou a Na Valech, upravil tři nádvoří – První, Třetí a Čtvrté –, vytvořil moderní vstupní síň v západním křídle Nového královského paláce, která dnes nese jeho jméno, navrhl tzv. Masarykovu vyhlídku na severní hraně horního Jeleního příkopu. Souběžně s působením na Hradě pracoval i v Lánech, kde měl Masaryk letní rezidenci.
V totalitní éře zahrada vinou špatné péče i neznalosti značně utrpěla. Povrchy cest nahradil beton, nášlapné kameny zmizely pod hlínou, sázely se nevhodné dřeviny...
Ve své tvorbě ve stylu moderního klasicismu se Jože Plečnik snažil Pražský hrad doplnit o nadčasové elementy a propojit různé stylové vrstvy, reprezentující více než tisíciletou historii nejstaršího stálého sídla hlavy státu na světě.
Kouzelná zahrada
Necháme-li stranou pozoruhodné, ale městem ignorované vize na úpravu okolí hradního areálu, byla poslední architektovou prací na Hradě rekonstrukce nevelkého, ale zanedbaného prostoru v severozápadní partii, kde v letech 1929–1934 vznikla komorní zahrada Na Baště.
Název jí dal zbytek opevnění, který Slovinec zachoval a dal mu čestné místo ve střední části zahrady v sousedství barokního glorietu, jímž se vstupuje do Španělského sálu. Nad opukové zdivo bašty umístil jednoduchou pergolu a jeho horní část pokryl olověnými pláty. Kolem bašty vznikla malá romantická zahrada s trávníkem, na němž jsou nepravidelně umístěny nášlapné žulové kameny. Zde nechal architekt vysadit několik stromů a keřů, v bezprostředním sousedství bašty i pár skalniček. Pergolu pak porůstá vistárie.
První moderní stavba v srdci monarchie. Architekt Plečnik navrhl i vídeňský palác |
Ráz zahrady se výrazně mění v její jižní a severní partii, kde je naopak výrazně geometrizována. Na jihu je mlatový povrch s pravidelně rozmístěnými tújemi. Jak plyne z dochované Plečnikovy skici, původně tu chtěl mít duby, ale to se neosvědčilo, a tak je už po dvou letech nahradily túje. Zahrada tu končí zdí s vázami a s nižší niveletou Čtvrtého nádvoří se žulovými pásy a oblázkovou dlažbou, které Plečnik rovněž navrhl, je propojena malým mistrovským dílem: konkávně-konvexním kruhovým schodištěm z žuly.
Také severní partii zahrady Na Baště tvoří mlatový povrch s řadou tújí. Vše končí balustrádou s kuželkami valounovitého tvaru v etruském stylu, odkud je pěkná vyhlídka do Jeleního příkopu.
V severozápadním cípu zahrady pak Plečnik navrhl schodiště z kyklopského zdiva na terasu pod vyhlídkou, pod níž vznikla arkáda. Ze zahrady však lze odejít i východním směrem po tzv. Plečnikově lávce směrem k Pacassiho bráně.
Zázrak na blatech. Plečnikův kostel sv. Michaela je jednou z nejpůsobivějších moderních sakrálních staveb |
Novějšího data je jen pavilon restaurace, přistavěný k původní Plečnikově zdi s kvadratickým dekorem, která odděluje hradní areál od zahrady Arcibiskupského paláce. Restaurace vznikla až na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století podle projektu Fragnerova žáka z AVU Miroslava Moravce, nicméně portikus s toskánskými sloupy je úmyslně navržen tak moc „plečnikovsky“, že jej návštěvníci automaticky považují rovněž za Slovincovo dílo.
Všechno špatně za minulého režimu
V totalitní éře zůstala zahrada Na Baště průchozí, ale vinou špatné péče i neznalosti původních záměrů velmi utrpěla. Povrchy cest nahradil beton posypaný mramorovou drtí, rampové schodiště ke glorietu bylo necitlivě opraveno, nášlapné kameny zmizely pod vrstvou hlíny. Nevhodně sem byly dosazeny rovněž dřeviny, které kompozičně i druhově do zahrady vůbec nepatřily.
Don Bosco by měl radost. V pražské budově řádu salesiánů už sto let pomáhají problémové mládeži |
Když jsem v roce 1990 přišel pracovat na Hrad, zavázali jsme se, že Plečnikovým úpravám navrátíme původní lesk. To však byl úkol na léta. Nicméně co se týče zahrady Na Baště, již před deseti lety byla obnovena za války zazděná arkáda pod terasou (kdysi v ní byl kryt prezidenta Emila Háchy). Nyní byl odstraněn nepůvodní povrch prostranství a cest a vrátil se sem mlat (výjimkou je prostor před restaurací, kde je kamenná dlažba).
Podle původních plánů
Rampové schodiště bylo přeloženo a z dřevin tu zůstaly jen ty původní; vysazeny byly i nové, ovšem až po podrobném průzkumu dobových fotografií, kdy se zjistilo, že podél západní zdi byly stromkové šeříky. Totéž se týká dosadby skalniček, které respektují originální charakter zahrady.
Toto mistrovské Plečnikovo dílko tak znovu získalo původní ráz. Autorem projektu rekonstrukce jsou architekti Daniel Piecuch a Martin Merger, na obnově zeleně spolupracovaly Jana Kohlová a Helena Pánková, stavební práce provedla firma SP, která na Hradě již dříve opravila několik objektů.
