V sobotu pozdě večer se Jupiter, největší planeta Sluneční soustavy, ocitne na opačné straně oblohy než Slunce a bude nejjasnější v celém roce.
„V sobotu 7. prosince 2024 ve 21:50 středoevropského času se ‚královská‘ planeta Jupiter octne v tzv. opozici se Sluncem. Bude tedy na opačné straně oblohy než Slunce, vycházet bude za soumraku, zapadat za rozbřesku, nejvýše nad obzorem bude o půlnoci. V této době bude Jupiter také nejjasnější, neboť díky efektivnímu zpětnému rozptylu slunečního záření bude velkou část slunečního světla dopadajícího na jeho povrch „posílat“ právě naším směrem,“ uvedl Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.
Pozice Jupiteru při jeho opozici ke Slunci, jak bude vypadat 7. prosince 2024.
Jupiter je podle astronoma nepřehlédnutelný objekt vysoko v souhvězdí Býka, dobře viditelný i v přesvětlených městech. Pokud lidé na planetu zamíří i malý dalekohled nebo navštíví hvězdárnu, uvidí zploštělý kotouč samotné planety i jasné měsíce, které jej doprovázejí. „V rovině okolo Jupiteru obíhají Io, Europa, Ganymedes a Callisto viditelné už v triedru. Ve větším dalekohledu pak zjistíme, že povrch plynného Jupiteru je pokryt rovnoběžnými tmavými a světlými atmosférickými pásy,“ dodal Horálek.
Loni v dubnu vyrazila na osmiletou cestu k Jupiteru a jeho ledovým měsícům evropská sonda Juice (Jupiter Icy Moon Explorer). Využívá při ní gravitace Země, Měsíce i Venuše. Na přístroji pro výzkum radiových a plazmových vln se podílejí vědci a technici z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd (AV).
Navrhli a s významnou pomocí českého kosmického průmyslu postavili analyzátor elektromagnetických vln na slyšitelných kmitočtech. Odpovídají také za jeho řízení a zpracování získaných dat. Technici z Astronomického ústavu AV ČR zase sestavili napájecí zdroj přístroje. Úkolem mise je prozkoumat místní systém a trojici ledových měsíců. Pomocí sondy se vědci pokusí zjistit, zda by na nich mohl existovat život.
