Život bez čokolády by si mnoho lidí dokázalo představit jen stěží. Náš druh s ní koexistuje už zhruba pět tisíc let: zhruba tak dlouho totiž uběhlo od zdomácnění kakaovníku pravého, k čemuž došlo někde na území dnešního Ekvádoru. Kakaovník je stálezelený listnatý strom, příbuzný třeba ibišku nebo bavlníku, a může dorůstat až deseti metrů, většinou však bývá zhruba poloviční.
V předkolumbovských časech používali obyvatelé Střední Ameriky jeho semena jako platidlo – a zároveň se z nich připravoval lahodný nápoj. (Umí tohle vaše peníze?) Čokoláda byla považována za dar z nebes, čehož se přidržel i švédský přírodovědec Carl Linné, když v roce 1753 druh popsal coby Theobroma cacao. Rodové jméno znamená „pokrm bohů“, druhové jméno Linné převzal z původního pojmenování stromu v místních jazycích.
Plody kakaovníku jsou z botanického hlediska bobule, občas se jim však nesprávně říká i lusky. Měří okolo patnácti až třiceti centimetrů. Kakao se však vyrábí jen ze semen, označovaných také jako boby, měří zhruba dva centimetry. Z jednoho plodu se jich dá získat okolo dvaceti až šedesáti. Roční produkce kakaových bobů se pohybuje okolo 5,8 milionu tun, přičemž průměrný Čech podle webu Worldpopulationreview.com sní 7,31 gramu čokolády denně.
