Narodil se 14. února 1915 v Chocni jako nejmladší ze čtyř dětí manželů Josefa a Marie Matouškových. Otec provozoval vlastní kožešnictví a prodejnu klobouků, matka obstarávala chod domácnosti.
V roce 1931 zahájil studium na Obchodní akademii v Chrudimi. Do ročníku s ním chodili Jaroslav Slabý a Stanislav Zimprich, též pozdější příslušníci Royal Air Force. Po složení maturitní zkoušky v roce 1935 nastoupil vojenskou prezenční službu u Vojenského leteckého učiliště v Prostějově. Později sloužil u leteckého pluku 3 na Slovensku. V československé armádě dosáhl hodnosti podporučíka letectva v záloze.
Sedlák za války převážel osoby i strategicky důležitý náklad. Létal až na dalekou Šrí Lanku![]() |
Po březnové okupaci v roce 1939 měl hlášený pobyt v paláci YMCA v Praze Na Poříčí, kde pravděpodobně poprvé přišel do styku s domácí částí protinacistického odboje. Začátkem července se měl z pobytu odhlásit, ale tou dobou byl již za hranicemi v Polsku. Odtud dále odplul do Francie, kde se záhy stal příslušníkem francouzského vojenského letectva. Působil na základně v Tours. Do leteckých bojů ale kvůli rychlému spádu události nezasáhl a jedním z evakuačních transportů odplul do Velké Británie, kde byl zařazen do RAF VR jako radiotelegrafista u 311. československé bombardovací perutě.
První operační let absolvoval v noci 8. října 1940 v osádce kapitána Jana Veselého. Mezi jejími členy byl i jeho spolužák z obchodní akademie Jaroslav Slabý. Za pomyslný křest ohněm jim byly určeny Brémy. Úkol splnili, jelikož po odhození bomb na hlavní část loděnice zpozorovali v cílové oblasti několik výbuchů.
O pět dní později, v noci z 12. na 13. října, následoval druhý nálet, tentokrát na samotné srdce třetí říše Berlín. Osádka bombardovala objekt v centru města nedaleko slavné ulice Unter den Linden. Na základě hlášení po návratu na domovskou základnu bomby přesně zasáhly cíl.
Život mezi armádou a filmem. Režisér Karel Lamač oblékl vojenskou uniformu v obou světových válkách![]() |
Dne 16. října odstartovala osádka k dalšímu nočnímu náletu, jehož cílem byl opět přístav Brémy. Od počátku doprovázely československé letce potíže, jelikož jim více jak hodinu nefungovalo rádiové spojení. Když se ho těsně po osmé hodině podařilo navázat, osádka uvedla, že se předčasně vrací zpět kvůli námraze. Poté spojení znovu vypadlo. Ve snaze najít orientační bod stroj zamířil na Londýn, kde zhruba 15 minut kroužil, než narazil do balonové baráže.
Trosky letadla dopadly na tenisový kurt v areálu Velitelství stíhacího letectva v Bentley Priory a zcela shořely. Zahynulo v nich i pět členů osádky, včetně pětadvacetiletého Jaroslava Matouška. Zázrakem přežil s těžkými popáleninami pouze zadní střelec.
Poručík Jaroslav Matoušek, stejně jako zbylí zahynulí členové osádky, byl pohřben 21. února 1940 na hřbitově Pinner, hrabství Middlesex. Posmrtně byl povýšen do hodnosti podplukovníka letectva a na začátku 90. let mu město Choceň udělilo čestné občanství.





















