Narodil se 22. února 1899 v obci Chlístov u Železného Brodu jako třetí dítě podruha Václava Hlubůčka a jeho manželky Anny, rozené Halamové. Josefův otec později pracoval jako obuvník, již v roce 1907 však zemřel, a tak starost o domácnost a obživu zůstaly na matce, která pracovala jako přadena v železnobrodské přádelně bavlny Johanna Liebiega.
V roce 1905 zahájil školní docházku na obecné škole v sousední vsi Bzí, odkud v roce 1911 přešel na měšťanku do Železného Brodu. Už v březnu 1913 ale začal pracovat v Liebiegově přádelně jako dělník. V listopadu téhož roku nastoupil na odbornou školu pokračovací v Bohušovicích nad Ohří a vyučil se kovářem.
Následně získal zaměstnání v kovářství V. Přistoupila v obci Hrdly, kde setrval do jara 1917, než byl odveden do rakousko-uherské armády. Od listopadu 1918 do března 1919 sloužil jako dobrovolník vznikající československé armády a podílel se na obsazování a udržování pořádku v pohraničí.
Do září 1921 Josef pracoval ve vozovce Ringhofferových závodů na Smíchově. K 1. říjnu nastoupil vojenskou prezenční službu u pěšího pluku 42 v Terezíně, kterou konal až do své superarbitrace a propuštění z branné moci v únoru 1923. V březnu odjel ze země na zkušenou a dostal se až do Francie. Do roku 1928 působil v různých pracovních pozicích – kovář, horník, sluha či montér. Tehdy si totiž nalezl stabilní práci železničáře u Francouzských drah a vykonával ji až do ledna 1940.
Od ledna konal, po předešlém odvodu, vojenskou službu v československé zahraniční armádě, a to jako vojín u 6. baterie dělostřeleckého pluku 1. Do května Josef absolvoval pěší výcvik, s dobrým prospěchem pak prošel školou pro poddůstojníky dělostřelectva a taktéž prodělal základní dělostřelecký výcvik.
Pan pilot Jaroš. Velmi dobře si uvědomoval, jakou hodnotu bude mít odboj proti nacistům![]() |
V červnu byl přemístěn k zásobovací koloně výše uvedeného dělostřeleckého pluku. Koncem měsíce odplul z přístavu Sète evakuačním transportem přes Gibraltar do Velké Británie.
V září jej přijali do dobrovolnické zálohy britského Královského letectva a procházel intenzivním výcvikem pro letecké zbrojíře. V březnu následujícího roku zahájil službu u 310. československé stíhací perutě. Během války působil u celé řady dalších, převážně opravárenských a výcvikových útvarů, kde si nejenom zvyšoval svou odbornou kvalifikaci, ale udržoval i dobré jméno československých zbrojířů. Za svou odbojovou činnost byl v letech válečných i poválečných několikrát vyznamenán, a to například Československým válečným křížem 1939 nebo Československou medailí Za chrabrost před nepřítelem.
Z ruského zajetí velitelem nemocnice. Dominik Vymětal byl dokonce generálem zdravotnictví![]() |
Po skončení války setrval až do konce října 1946 u letectva, nejdříve jako výkonný rotmistr a tlumočník dopravního oddělení 1 ve Slaném a později u pomocné služby leteckého pluku 1 v Praze-Kbelích. Do konce čtyřicátých let pracoval při zemědělství a rok dokonce vykonával funkci tajemníkavhú
Městského národního výboru v rodném Chlístově. Poté se živil jako tovární dělník nebo brigádník v jáchymovských dolech.
Major letectva in memoriam Josef Hlubůček zemřel 28. června 1972.