Narodil se 20. prosince 1916 v Chotěboři v rodině velitele tamní četnické stanice. Po skončení války však vyrůstal na Slovensku, kde jeho otec zastával místo okresního četnického velitele ve Vráblích. Po skončení obecné školy studoval na reálném gymnasiu ve Zlatých Moravcích. Během jeho středoškolských studií však byl otec penzionován, takže poslední ročník již dochodil na gymnasiu ve Vyškově, kde v červnu 1935 složil maturitu.
Krátce na to se dobrovolně přihlásil k odvodu a v říjnu téhož roku nastoupil prezenční vojenskou službu. Absolvoval záložní důstojnickou školu a po prvním roce služby si podal přihlášku do Vojenské akademie. Během studia byl z dělostřelecké třídy přemístěn do letecké, takže školu v srpnu 1937 ukončil jako poručík letectva z povolání. Prodělal ještě aplikační kurz v Leteckém učilišti v Prostějově a od září 1938 působil jako velitel roje u stíhacího Leteckého pluku 4, který se krátce před tím přestěhoval z Hradce Králové do pražských Kbel. Zde jej také zastihla okupace zbytku českých zemí v březnu 1939.
Z Olomouce k bombardérům. Čestmír Rubringer obdržel za činnost v odboji několik vyznamenání |
Počátkem května 1939 byl odeslán na řádnou dovolenou, která byla předzvěstí přeložení do civilu. V té době však již byl rozhodnutý odejít za hranice a bojovat se zbraní v ruce za obnovu národní a státní nezávislosti. Nedlouho na to se mu podařilo dostat do Polska a dne 22. června 1939 byl prezentován na čs. konzulátu v Krakově jako v pořadí 491. do řad československé zahraniční armády. Na konci července odjel z Polska do Francie.
Po vypuknutí války prošel přeškolovacím výcvikem na francouzských strojích, avšak do bojů již nestačil zasáhnout. Krátce před porážkou Francie byl v červnu 1940 spolu s dalšími čs. letci evakuován do Velké Británie. Zde byl jedním ze „zakládajících členů“ 310. čs. stíhací peruti RAF, avšak oficiálním účastníkem Bitvy o Británii se stal 23. září 1940 v barvách britské 111. peruti. Zanedlouho jej však přemístili k britské 73. peruti, kde pak zůstal až do začátku listopadu 1940. V následujících měsících prošel službou ještě u dvou dalších stíhacích perutí. Od května 1941 působil u nově založené 313. čs. stíhací peruti, naposledy jako velitel její „B“ letky.
Letec se svobodou v srdci. Vladimír Vrba za svou zemi bojoval a dvakrát musel odejít do exilu |
V polovině dubna 1942 jej znovu přemístili – tentokrát k britské 41. stíhací peruti RAF, opět ve funkci velitele letky, což byla pocta, která se dostala jen nemnohým českým letcům. Během operace RODEO 15 pak 4.května 1942 dosáhl také svého prvního vzdušného vítězství, když ve spolupráci s nizozemským stíhačem sestřelil německý Focke Wulf Fw 190.
Ve čtvrtek 21. května 1942 odstartoval spolu s velitelem peruti směrem k francouzským břehům na protilodní průzkum v oblasti Le Havre. Cestou narazili na německý rychlý člun, tzv. E-Boot, na nějž zaútočili a poškodili jej. Na základnu Merston se vrátil však jenom jeden z dvojice Spitfirů. Flight Lieutenant Karel Vykoukal se stal s největší pravděpodobností cílem protiletadlové palby a byl nad mořem sestřelen. Od počátku jeho letecké kariéry šlo o jeho 1 476. let…
Seriál Kalendář hrdinů vzniká ve spolupráci s VHÚ Praha
