Na frekvenci svobody. Příběh Miloslava Tausiga, příslušníka britského Královského letectva

  13:00
Dějiny československého protinacistického odboje za druhé světové války byly psány desetitisíci příběhy jednotlivců, kteří se rozhodli, že nebudou pouze nečinně přihlížet tomu, jak se svět řítí do područí Hitlerovy třetí říše. Ještě před samotným vypuknutím konfliktu odcházeli samostatně nebo ve skupinách za hranice, kde se po vzoru legionářů formovaly první vojenské jednotky. Mnohé životní příběhy těchto odvážných jsou dosud jen málo probádané nebo zcela neznámé. Mezi ně patří i ten Miloslava Tausiga, příslušníka britského Královského letectva, od jehož narození před pár dny uběhlo 110 let.

Miloslav Tausig. | foto: Archiv rodiny Miloslava Tausiga

Narodil se 11. dubna 1915 v severočeském Turnově jako druhorozený syn židovského obchodníka Bohumila Tausiga a jeho manželky Ottilie, rozené Abeles. Ač je v matričních záznamech uváděn jako Taussig, osobně, stejně jako jeho rodiče, používal výše uvedenou variantu příjmení. V té době bydleli rodiče v Nádražní ulici číslo popisné 190, kde se v roce 1918 narodila i jeho mladší sestra Jarmila. Starší bratr Rudolf, narozený v prosinci 1913, zemřel v březnu 1914.

Po dosažení školního věku, nastoupil na obecnou školu, odkud po pěti povinných ročnících dále pokračoval na měšťance. Na tříletou docházku ještě navázal dvouletým oborem na obchodní škole, kde se vyučil obchodním příručím. V červnu 1934 se dobrovolně přihlásil do československé branné moci a v říjnu byl vtělen ke spojovací baterii dělostřeleckého pluku 104, kde do konce měsíce konal základní výcvik.

Do srpna 1935 procházel intenzivním teoretickým a praktickým výcvikem pro radiotelegrafisty. Následně konal službu u radiočety dělostřelectva 4. divize. Na začátku října 1936 byl v hodnosti vojína přeložen do zálohy. Během roku 1938 vykonal pravidelné cvičení ve zbrani a účastnil se mobilizace v době ohrožení státu.

Emigrace do Francie

Březnová okupace roku 1939 přiměla řadu židovských obyvatel nově vyhlášeného Protektorátu Čechy a Morava k emigraci, jelikož rychle pochopili možná nebezpečí, která jim hrozila. Mezi nimi byl i Miloslav, jemuž se, dle jeho vlastního vyjádření, podařilo opustit stát začátkem května. Přes Polsko se dostal do Francie, kde hodlal vstoupit do Cizinecké legie, ale nebyl uznán za vhodného pro vojenskou službu.

Z Peru k Liberatorům. Major letectva Bedřich Müller si z války odnesl i několik vyznamenání

Začátkem srpna o něj projevila zájem firma Raoul Latreuille v Gémozac, načež se snažil získat pracovní povolení u francouzského ministerstva práce. Po předešlém zářijovém odvodu byl 12. října prezentován u československé zahraniční armády ve francouzském táboře Agde, a po prodělání základního výcviku u spojovací roty byl zařazen jako instruktor k 3. rotě Pěšího pluku 1. Tuto funkci vykonával další následující měsíc, než došlo začátkem ledna 1940 k jeho přemístění k letecké skupině.

Přesun do Velké Británie

V březnu krátce působil u Smíšeného přezvědného oddílu, v polovině měsíce ale odjel do Montpellier, kde opět sloužil jako instruktor u telegrafní roty 1. Prvního červnového dne se vrátil zpět k letecké skupině, s jejíž částí o tři týdny později odplul evakuačním transportem do Velké Británie. Tam se stal příslušníkem dobrovolnické zálohy britského Královského letectva a jako pomocný rádio-operátor byl umístěn k pozemnímu personálu 311. československé bombardovací perutě. Koncem března 1941 se ve thetfordské synagoze oženil se slečnou Leah Staraminsky.

V průběhu služby byly jeho odborné kvality vyzdvihovány veliteli. Od září 1942 do května 1943 procházel výcvikem radiomechanika, ale u zkoušek neuspěl. Vrátil se proto zpět k 311. peruti, kde od srpna působil u pomocného pozemního personálu. V říjnu byl nejdříve přemístěn k opravárenské jednotce 313. československé stíhací perutě a v prosinci k No 134 (Czech) Airfield. Po zařazení k opravárenské jednotce 310. československé stíhací perutě v polovině května 1944 u tohoto útvaru setrval až do konce války.

Sestřeleni u Mnichova. Jedním z padlých českých výsadkářů byl Miroslav Špot

Návrat do osvobozeného Československa byl však velice hořký, jelikož značná část jeho rodiny zahynula v koncentračních táborech. Z armády již v říjnu 1945 a krátkou dobu bydlel v Turnově, ale v té době měl již zažádáno o národní správu obchodu s obuví Robert Richter v pražské Melantrichově ulici. Přišel však únor 1948, moc v zemi převzali komunisté a vyhlídky na lepší budoucnost se rozplynuly.

V polovině dubna dle svědectví odeslal legálně do Anglie svou manželku s dcerou Sárou a synem Ludvíkem. Vzápětí v obchodě nahlásil, že odjíždí na léčení, z něhož se ale nevrátil. Podařilo se mu totiž opustit Československo a dostat se za rodinou. Ve Velké Británii se trvale usadil a pracoval pro firmu Fox’s Spices.

Miloslav Tausig zemřel 30. srpna 1968 a je pohřben na Western Cemetery ve městě Cheshunt.

Seriál Kalendář hrdinů vzniká ve spolupráci s VHÚ Praha

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.