Narodil se 18. října 1912 ve Slaném. Po vychození obecné školy a měšťanky absolvoval dvouletou obchodní školu a v roce 1931 dobrovolně nastoupil vojenskou prezenční službu u Hraničářského praporu 2 „Roty Nazdar“ v Trutnově. Po vojně se protloukal všelijak – pracoval jako dělník v sodovkárnách a byl i nezaměstnaný. V roce 1937 se oženil a po návratu ze zářijové mobilizace se s manželkou přestěhoval do Prahy, kde jej také zastihla okupace.
Již krátce po ní se rozhodl odejít za hranice a bojovat se zbraní v ruce za obnovu národní a státní nezávislosti. Koncem června 1939 se mu podařilo přejít hranice do Polska. Následně v Krakově vstoupil do „zahraniční vojenské skupiny československé“. Po několika dnech odjel z Polska do Francie, kde musel, jako většina čs. vojáků, vstoupit do Cizinecké legie. Do vypuknutí války sloužil v Alžíru. Francouzská vláda následně splnila svůj slib a propustila české a slovenské vojáky z Cizinecké legie, kteří se následně stali jádrem našich jednotek budovaných v jižní Francii.
Vytáhl si nejkratší sirku u letadla a podnikl riskantní přelet do Británie. Stroji Karla Schoře pak selhaly motory |
Ústupových bojů v červnu 1940 se Karel Svoboda účastnil jako zástupce velitele spojovací čety 2. čs. pěšího pluku. S jeho zbytky byl evakuován do Velké Británie. Tady v polovině srpna 1941 nastoupil do speciálního výcviku, během něhož by vybrán pro plnění zvláštních úkolů v obsazené vlasti.
Již několik dní po skončení výcviku byl se svým přítelem rotmistrem Josefem Gabčíkem pozván do Londýna. Tady jim bylo velitelem čs. vojenské zpravodajské služby plk.gšt. Františkem Moravcem sděleno, že byli vybráni pro operaci s krycím označením ANTHROPOID, tedy k odstranění zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Život v mlčení a utajení. Zpravodajec Hájíček vedl tajnou válku proti nacistům |
Ten měl být podle původních (zcela nereálných) představ vykonán již 28. října. Díky technickým obtížím byl však odlet odložen a oba výsadkáři odesláni ještě k dalšímu zdokonalovacímu výcviku. Během něj se však rt. Karel Svoboda zranil tak vážně, že musel být z operace vyřazen a nahrazen rtm. Janem Kubišem.
Svoboda následně zůstal kmenovým příslušníkem zpravodajské služby a podílel se na přípravě dalších skupin odesílaných do protektorátu. Dal k dispozici také kontakt na své rodiče ve Slaném jako možnou záchytnou adresu. Ta byla využita skupinami BIOSCOP a BIVOUAC, které seskočily na jaře 1942. Po atentátu byla celá Svobodova rodina, včetně manželky Ireny, vyvražděna.
Z chemika lovcem ponorek. Antonínu Bunzlovi se nakonec stal osudným let pro novou uniformu |
Tuto situaci nesl Karel Svoboda velmi těžce. Své zranění bral jako osobní selhání a cítil zodpovědnost za tragédii své rodiny. Dobrovolně se tedy znovu hlásil do akce. Na jaře 1944 byl zařazen do připravované operace WOLFRAM jako radiotelegrafista. Skupina byla vysazena v noci ze 13. na 14. září 1944 v Beskydech. Parašutisté však navigační chybou seskočili v katastru obce Morávka, ležícím již na odtrženém území. Po seskoku se navíc nesešla. Svoboda se několik dní ukrýval v lesích a následně byl při pokusu o přechod protektorátních hranic zatčen.
Případ byl vyšetřován brněnským gestapem. Během výslechů se Svoboda choval velmi statečně. Gestapákům neprozradil nic důležitého a návrh na spolupráci jednoznačně odmítl. Na konci ledna 1945 byl s dalšími třemi parašutisty z jiných operací deportován do koncentračního tábora Flossenbürg. Na samém konci války byl spolu s dalšími vězni vyhnán na pochod smrti, během nějž je 26. dubna 1945 osvobodila postupující americká armáda.
Kuchařem britských perutí. Eliáš Král obdržel jako jeden z mála Čechoslováků vyznamenání Italy Star |
S podlomeným zdravím se vrátil do Prahy. Tady však proti němu, stejně jako proti dalším výsadkářům, kteří přežili německé zajetí, bylo zahájeno trestní stíhání pro možnou zradu. Měl být dokonce zatčen a dodán do vazby, což nakonec naštěstí nebylo právě kvůli jeho zdravotnímu stavu realizováno. Nespravedlivé obvinění však zůstalo. Teprve počátkem prosince 1945 byl plně očištěn. Následně byl jmenován do první důstojnické hodnosti a vyznamenán Čs. válečným křížem. Díky poválečnému chaosu však v následujících letech došlo k několika dalším řízením, při nichž musel stále znovu dokazovat svojí nevinnu.
V té době pracoval na Ministerstvu zahraničních věcí. Znovu se oženil a snažil se začít normální život. Podle svědectví svých spolubojovníků jej však prožité válečné i poválečné útrapy zcela zlomily. Poslední kapkou byl únoru 1948 po němž již nedokázal plně čelit nové totalitě. Zemřel 14. dubna 1982 v Praze.
Seriál Kalendář hrdinů vzniká ve spolupráci s VHÚ Praha.
