Od února 1919 se stal pobočníkem velitele 40. praporu Čs. domobrany v Itálii. Po návratu do vlasti zůstal v armádě jako důstojník z povolání nejprve u pěchoty a poté u jezdectva. Vždy byl výtečně hodnocen, byl aktivním sportovcem a získal i průkaz vojenského letce-pozorovatele.
V letech 1929 až 1932 Kolářský vystudoval Vysokou školu válečnou v Praze a v Paříži. Od roku 1935 působil jako referent operační skupiny 3. (operačního) oddělení Hlavního štábu. Za mobilizace v září a říjnu 1938 byl, již v hodnosti majora, přidělen operační skupině 3. oddělení štábu Hlavního velitelství, které tehdy sídlilo na zámku v Račicích u Vyškova.