Z profesora češtiny dělostřelcem. Legionář Karel Vojan to dotáhl až na generála

  10:30

Karel Vojan. | foto: Archiv

Ve čtvrtek 30. července jsme si mohli připomenout již 139 let od narození Karla Vojana, předválečného středoškolského profesora, ruského legionáře a prvorepublikového generála.

Karel Vojan se narodil 30. července 1887 v Jičíně. Po absolvování místního gymnázia vystudoval filosofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze a před vypuknutím první světové války působil ve svém rodném městě jako středoškolský profesor češtiny.

Po vyhlášení mobilizace a začátku bojů světové války byl povolán k c. a k. pluku pevnostního dělostřelectva č. 3 do Přemyšlu, důležité rakousko-uherské pevnosti v Haliči, která však byla již v září 1914 oblehnuta ruskou armádou a v březnu 1915 se vzdala.

Boje proti bolševikům

Karel Vojan se tak ocitnul v ruském zajetí. Následující období strávil v ruských zajateckých táborech, z nichž si v srpnu 1917 podal přihlášku do vojsk čs. legií. Žádosti bylo vyhověnu v říjnu téhož roku, kdy byl nejprve zařazen do záložního praporu a poté umístěn k 1. čs. dělostřelecké brigádě „Jana Žižky z Trocnova“.

Z pouští severní Afriky, přes Kyjev na povstalecké Slovensko. Ivo Pazderka měl za sebou trnitou cestu

Zde nejprve coby svobodník absolvoval důstojnickou dělostřeleckou školu zřízenou francouzskou vojenskou misí při rumunské armádě v Jassích. Následně byl povýšen do hodnosti důstojnického zástupce a sloužil u 1. baterie, s níž absolvoval i ústup čs. armádního sboru z Ukrajiny.

Boje legionářů proti bolševikům jej zastihly u nejzápadnější, tzv. Penzenské skupině čs. vojsk, s níž se zapojil do bojů u Lipjag, Samary, či Buzuluku. Na konci července se stal velitelem obrněného vlaku, s nímž aktivně zasáhl do střetů u Bugulmy, Antonovky, Simbirsku, Aksenova, Belebeje i jinde.

V červenci byl povýšen na praporčíka. V lednu 1919 opustil bojové jednotky, neboť byl ustanoven učitelem dělostřelby na čs. důstojnické škole v Kyštymu. Do vlasti se vrátil již v hodnosti kapitána.

Brigádním generálem

V armádě se rozhodl zůstat i po svém příjezdu do republiky. Nejprve působil jako důstojník na Inspektorátu dělostřelectva, později se od roku 1921 stal profesorem na Vojenské akademii v Hranicích. Od roku 1927 začal sloužit u dělostřeleckých útvarů: nejprve vykonával funkci zástupce velitele Dělostřeleckého pluku 108, od března 1928 pak velel Dělostřeleckému oddílu 258.

Z mechanika stíhacím pilotem RAF. Karel Stryk se propracoval od volantu do kokpitu Spitfiru

Od září 1930 byl velitelem Dělostřeleckého pluku 51. Od června 1934 velel 2. polní dělostřelecké brigádě, o rok později již dělostřelectvu celého II. sboru. Souběžně s kariérním postupem stoupal i v žebříčku hodností: v únoru 1929 byl povýšen již na plukovníka dělostřelectva, v březnu 1936 mu byla udělena hodnost brigádního generála. Během branné povinnosti státu na podzim 1938 působil jako velitel dělostřelectva XII. hraničního pásma.

Po nacistické okupaci českých zemí odešel do výslužby a v srpnu 1939 se stal oborovým radou na Ministerstvu školství a národní osvěty. Dle některých publikací se zapojil do čs. odboje a Pražského povstání. Do poválečné armády se však již nevrátil a zemřel 16. června 1978 v Hradci Králové.

Seriál Kalendář hrdinů vzniká ve spolupráci s VHÚ Praha

Vstoupit do diskuse
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.