Přibližně jedno až tři procenta genů má dnešní člověk stejných jako měl neandertálec. Tento závěr vyplynul z výzkumu, při kterém vědci přečetli šedesát procent všech genů neandertálce. Mezinárodní tým vedl švédský molekulární genetik Svante Pääbo z lipského Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii.
Přečíst tak velkou část DNA pocházející z doby před čtyřiceti tisíci lety se podařilo jen díky nejvyspělejším technologiím. Buňky z kosti tří neandertálských žen, ze kterých antropologové odebrali vzorky, totiž neobsahovaly kompletní dvojitou šroubovici, ale pouze krátké úseky genomu.
Tyto úlomky navíc "pošpinila" DNA různých bakterií, plísní a dalších mikroskopických organismů hodujících před desítkami tisíciletí na mrtvých tělech neandertálských žen.
Výsledky analýz porovnali antropologové se vzorky DNA pěti dnešních lidí. Konkrétně z jižní a západní Afriky, Papuy-Nové Guiney, Číny a Francie. Kritériem výběru byla co největší genetická rozdílnost.
![]() |
Srovnání ukázalo, že neandertálci se křížili s moderními lidmi. Zhruba jedno až čtyři procenta genomu dnešních lidí se totiž shoduje s dědičnou informací našich dávných příbuzných.
Anebo se stýkali pradávní předci neandertálce a člověka a společné geny pak zdědily oba druhy rodu Homo. Mnohé geny jsou totiž mnohem starší než 300 tisíc let a musely tedy vzniknout ještě před tím, než se vyvinuli Homo sapiens i neandertálci.
Další objevy a události roku 2010 ve vědě |