Tento trend, známý jako „mid-decade redistricting“, představuje novou fázi gerrymanderingu, tedy překreslování hranic volebních obvodů, které může značně změnit volební výsledky v kongresových volbách v listopadu příštího roku.
Gerrymandering však není novinkou. Obě hlavní politické strany ho využívají po každém sčítání lidu, aby si naklonily volební mapy. Ale až dosud se tak dělo v rámci legitimního procesu. Nyní se mapy přepisují bez nových cenzovních dat a s absencí veřejné debaty, téměř výlučně za zavřenými dveřmi státních kapitolů.
Texaský experiment
V době, kdy se politická rétorika ve Spojených státech neustále vyostřuje, se tak volební geografie stává nástrojem moci, nikoli spravedlivého rozdělení hlasů.
Svědčí o tom dramatická zkušenost z texaské úpravy volebních obvodů. Republikánští zákonodárci zde navrhli nové mapy volebních obvodů, které jim mají zajistit výhodu ve 30 z 38 kongresových křesel. Více než 50 demokratických zákonodárců opustilo stát Texas, aby zablokovali hlasování o nové mapě, po dvou týdnech nátlaku a veřejného pobouření se však nakonec část demokratických zákonodárců vrátila, čímž umožnila dosažení kvora pro hlasování.
Na počátku bylo slovo, a to slovo bylo teror. Stát Izrael vznikl z násilí, podobnou cestu teď zkoušejí Palestinci |
Republikáni tak byli v polovině srpna schopni schválit novou mapu volebních obvodů, která výrazně zvýhodňuje jejich stranu v nadcházejících volbách.
V nejlidnatějším městě, v Houstonu, byl tradičně demokratický 9. obvod překreslen tak, že by podle modelů volil Donalda Trumpa s náskokem 20 procentních bodů. Černošští voliči byli přesunuti do sousedních obvodů, zatímco byly přidány bělejší, starší a venkovské oblasti.
Rozptýlení mladších černošských a hispánských voličů do okolních obvodů se však může republikánům paradoxně vymstít, neboť jim tím vzniká nečekaná konkurence v místech, která byla dosud bezpečně republikánská.
V Missouri se zákonodárci pokusili rozdělit demokratický obvod v Kansas City tak, aby republikáni získali další mandát. Republikánská supervětšina ve státním zákonodárném sboru letos schválila mimořádné přerozdělení kongresových map tak, že 40 procent demokratických voličů v Missouri bude mít pouze jedno z osmi kongresových křesel.
Iniciativa „People Not Politicians“ proto organizuje petici, která by umožnila všem obyvatelům státu hlasovat o tom, zda nové hranice obvodů vůbec vstoupí v platnost. Už se podařilo vybrat přes 2,6 milionu dolarů na podporu sběru potřebných 106 000 podpisů.
Experiment Severní Karolína
V Severní Karolíně chtějí zákonodárci následovat Texas a Missouri, a to na přímý podnět prezidenta Donalda Trumpa. V Kalifornii a Illinois se demokraté chystají odpovědět stejnou mincí.
Palestinský stát oslabí Írán, prospěl by i Evropě, říká bývalý šéf tajné služby Šin bet |
V Kalifornii, kde volební mapy tradičně kreslí nezávislá komise, se nyní připravuje výjimka. V tomto státě je totiž ústavně stanoveno, že volební mapy musí být kresleny jednou za deset let. Pokud by je měl uprostřed desetiletí překreslit zákonodárný sbor místo nezávislé komise, vyžadovalo by to dočasné pozastavení ústavních pravidel – a tedy souhlas voličů. Guvernér Gavin Newsom proto navrhl pouze dočasné přerozdělení obvodů, které by nicméně v příštích volbách zajistilo demokratům pět nových křesel ve Sněmovně reprezentantů. Newsomův návrh je přímou reakcí na texaský plán, který republikánům přidává stejný počet křesel.
Návrh bude naštěstí podléhat hlasování voličů v rámci tzv. Proposition 50 nyní v listopadu. Poslední slovo budou mít tedy občané, a to na rozdíl od Texasu a Severní Karolíny, kde rozhodují pouze zákonodárci.
Ohněm proti ohni
V Severní Karolíně volební zákony neumožňují občanské iniciativy, referenda ani odvolání zákonodárců. Vše musí projít skrze legislativu, která je sama gerrymanderována ve prospěch republikánů. Je ironické, že právě politici ze Severní Karolíny, kde se za šest let vystřídalo pět různých volebních map, obviňují Kalifornii z podkopávání vůle lidu.
Pokud by kalifornský návrh prošel a přinesl dalších pět demokratických mandátů, republikánské zastoupení by kleslo na pouhá čtyři z celkově 52 kalifornských mandátů ve Sněmovně reprezentantů – tedy jen něco přes sedm procent.
Voliči přitom v minulosti jasně podpořili nezávislé komise pro kreslení obvodů právě proto, aby se zabránilo podobným stranickým zásahům, o jaký nyní guvernér Newsom usiluje.
Trumpovi navzdory. Pomsta Elona Muska může být zákeřná |
Dočasnost návrhu působí transparentně, načasování nikoli. Platnost překreslení volebních obvodů totiž vyprší po prezidentských volbách v roce 2028, v nichž Newsom pravděpodobně bude kandidovat.
Nezávislá komise pak opět zasedne k regulérnímu vyznačení hranic volebních obvodů v roce 2030. Návrh tak ve „zlatém státě“ vyvolává oprávněné obavy o férovost volebního procesu.
Voliči napříč státy vyjadřují frustraci. Někteří v Kalifornii hlasují pro Proposition 50 s těžkým srdcem, protože věří, že je to jediný způsob, jak vyvážit manipulaci z Texasu.
Jiní varují, že „boj ohněm proti ohni“ může vést k úplnému vyhoření demokratických principů. V Severní Karolíně se voliči ptají, proč jim zákonodárci neumožní vyjádřit svůj názor přímo. A v Missouri se občanská iniciativa People Not Politicians snaží získat dostatek podpisů, aby mohla dát nové mapy k hlasování.
Neznámá proměnná: generace Z
Stranické taktiky demokratů a republikánů spoléhají na stabilní volební chování a na registrované voliče, podle kterých se gerrymandering kalkuluje nejlíp. A právě zde se objevuje proměnná, kterou politické výpočty často opomíjejí: nezávislí voliči. Podle průzkumu Independent Center se 32 procent příslušníků generace Z označuje za nezávislé, což je nejvyšší poměr ze všech věkových skupin. Mladí voliči jsou otevřenější alternativám mimo dvě hlavní strany a jejich účast v posledních volbách výrazně vzrostla. V těsně nakreslených obvodech může i malý podíl hlasů, klidně i méně než 5 procent, narušit pečlivě navržené stranické propočty.
Jak s tímto problémem naložit, aby se překreslování volebních obvodů nestávalo každých několik let scénou pro velkou politickou bitvu? Jedním z dlouhodobých řešení by mohly být vícemandátové obvody, které by omezily vliv geografických faktorů na politické výsledky a zajistily by, že šest milionů voličů Donalda Trumpa v Kalifornii a téměř pět milionů voličů Kamaly Harrisové v Texasu bude v Kongresu lépe zastoupeno.
Kongres by mohl také zakázat přerozdělování uprostřed dekády a stanovit limity pro přípustné stranické zkreslení. Kompromisní návrh – spojení těchto reforem s celostátním zákonem o identifikaci voličů – by mohl získat širokou podporu napříč stranami.
Nejvyšší soud USA v roce 2019 sice rozhodl, že „nadměrná stranická zaujatost při přerozdělování vede k výsledkům, které se oprávněně jeví jako nespravedlivé“, ale zároveň konstatoval, že jde o politickou otázku mimo dosah federálních soudů. Řešení tedy musí přijít ze zákonodárné moci – a od samotných voličů.
Autor je historik, působí na Katedře severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
