Hned od začátku se probíralo, kdo a proč na COP 29 nepřijel. Pěkně to popsal třeba list Financial Times. Na summitu chyběl americký prezident, protože Joe Biden končí ve funkci a jeho nástupce se o klima starat nechce, nebyla tam ani šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, protože musí být u schvalování složení své Komise, ani ruský prezident Vladimir Putin, protože se nechce vystavovat kritice za invazi na Ukrajinu, a nedorazil ani čínský prezident Si Ťin-pching, který má doma ekonomické problémy.
Vypadá to, že politici mají na starosti jiné problémy, než je klima a přerozdělování peněz na ochranu klimatu. Zdá se, že se z toho stává nový trend: krátkodobé problémy pálí politiky a v některých demokratických zemích i jejich voliče víc než dlouhodobá snaha zabránit podstatné klimatické změně, byť podle posledních studií budou právě klimatické změny pro mnoho zemí znamenat výrazné, až obří dodatečné výdaje. Zkrátka bližší košile než kabát.
COP29 schválila dohodu o zahájení globálních obchodů s uhlíkovými povolenkami |
Některé rozvojové země se summitu nezúčastnily, protože tvrdí, že jim Západ nepomáhá a že právě rozvinuté země pořádné akce na ochranu klimatu nejsou schopné. Jak píše server Euronews, třeba Justin Tkatchenko, ministr zahraničí Papuy – Nové Guineje, označil celou konferenci za „totální plýtvání časem“ a delegace jeho země nedorazila. Kdo ovšem do Baku výpravu poslal, je Afghánistán, ovládaný islamistickým hnutím Tálibán. Radikální islamisté jsou zřejmě ochotni mluvit o klimatu i s nevěřícími, když z toho něco kápne, třeba aspoň zdání mezinárodního uznání. Samozřejmě pokud možno okamžitě.
Mimochodem, v zemích takzvaného třetího světa má zvláštní postavení Čína. Často je obviňována z toho, že nedělá pro ochranu klimatu moc. Někteří Evropané či Američané dokonce tohle tvrzení používají jako výmluvu, proč by oni nejradši nedělali nic, jelikož zelená transformace ohrožuje jejich konkurenceschopnost. Číňané to ovšem vidí jinak. Čína je nespravedlivě obviňována, píše ve svém komentáři hongkongský deník South China Morning Post, který nelze označit za zcela propekingský. Podle těchto novin ukazování na Čínu ze strany Západu nikomu nepomůže. Čína je podle tohoto textu jedním z největších přispěvatelů rozvojovým zemím na akce na ochranu klimatu: vyrábí technologii, která může pomoci dosáhnout cílů snížení emisí tak, abychom se vyhnuli katastrofálním důsledkům klimatické změny, a její příspěvek světu je podstatný.
Trump slíbil cla na zboží z Kanady, Mexika i Číny od prvního dne ve funkci |
Peking také přispívá na ekologické projekty v rámci svého projektu známého pod populárním označením Nová Hedvábná stezka a jeho státní Export-Import Bank of China půjčila na projekty týkající se obnovitelné energie značné částky třeba Madagaskaru, Burkina Fasu či Ugandě. Zkrátka Čína toho podle South China Morning Post dělá pro ochranu klimatu v rozvojových zemích hodně, a pokud je Peking něčím vinen, zdůrazňuje list, tak jen tím, že je skromný a že se svými úspěchy málo chlubí.
K tomu je třeba poznamenat to, že Čína vskutku masivně investuje do ekologických technologií a obnovitelných zdrojů. A je třeba přiznat také to, že zřejmě dodržuje své mezinárodní závazky týkající se ochrany klimatu. Rozhodně neplatí, že nedělá nic, zatímco třeba Evropská unie se zbytečně snaží. Komentář v hongkongském deníku ale jaksi opomněl, že Čína masivně investuje v rozvojových zemích do špinavých technologií. Třeba půjčuje na stavby uhelných elektráren a do Afriky vyváží své špinavé technologie, které už doma nechce.
Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit |
A ještě malá douška na závěr. Ve stínu letošního COP 29 zůstal jiný důležitý summit, a sice světový summit o ochraně biodiverzity v Kolumbii, který skončil na začátku listopadu, jak připomíná server The Conversation. Přitom ochrana přírody může v boji proti klimatické změně určitě pomoci. Jak připomíná The Conversation, Brazílie by mohla splnit 80 procent svého závazku snižování emisí skleníkových plynů jen tím, že by zabránila ničení pralesů a obnovila tam původní vegetaci. Bohužel, zdá se, že se Brazílie věnuje spíš odlesňování než ochraně své divoké přírody. Ne, rozvojové země často nemají těm vyspělým opravdu co vyčítat.
Čína prý nedělá pro ochranu klimatu moc a někteří Evropané či Američané tohle tvrzení používají jako výmluvu, proč by oni sami nejradši nedělali nic. Ovšem není to pravda.
