Lidovky.cz: Jak nejen starou Karvinou, ale celý region postihly „rudé“ roky 1945–1961, o kterých je třetí díl Šikmého kostela?
Naprosto fatálně. Nad rámec všeho, co se v těchto letech odehrávalo v celém tehdejším Československu, u nás k tomu musíme připočíst tlak na co nejvyšší těžební výkony. Ten vedl k trestuhodnému porušování pravidel bezpečnosti práce a logicky pak i k sérii tragických důlních neštěstí. Režim potřeboval najít vnějšího viníka – a za něj označil důlní techniky. Následný monstrproces přinesl drakonické tresty – ale také bezprecedentní protesty karvinských horníků, kteří se za své nespravedlivě odsouzené spolupracovníky rázně postavili.
Šikmý kostel, Dům v Matoušově ulici, Aristokratka. Cena čtenářů zná své vítěze![]() |
Dalším regionálním specifikem byla masivní vlna ekonomické migrace a zřizování husté sítě těžkých PTP při šachtách, protože ty miliony tun uhlí musel někdo vytěžit. Krajina se v důsledku těžby zdevastovala, desetitisíce lidí přišly o domov. Ze staré Karviné zbyl jen kostel, poddolováním zešikmený a propadlý o čtyřicet metrů. Ohromná plocha, na níž leželo více než dvacetitisícové město, byla zplanýrována, aby nikdo nepoznal, že tam kdy bylo. Likvidaci staré Karviné, Orlové i dalších míst a vystěhování jejich obyvatel považuji za jeden z největších zločinů komunismu u nás.
Kniha roku LN – Cena Čtenářů |
Lidovky.cz: Třetí díl pojednává na rozdíl od prvního o době, jejíž pamětníci jsou ještě naživu. Nebylo to proto autorsky svazující?
Vůbec ne, naopak. Ve třetím díle vkládám do děje skutečné historické postavy a bez vstřícnosti a důvěry jejich rodin bych je nemohla vykreslit v celém spektru jejich osobnosti. Archivní dokumenty vám neřeknou, jací byli v osobním životě – k tomu potřebujete mluvit s lidmi, kteří je osobně znali, vidět fotky, číst jejich korespondenci nebo deníkové záznamy. A významnou pomocí pro mě samozřejmě byli i pamětníci staré Karviné – právě od nich jsem mohla čerpat detaily každodenního života, praxe na šachtách nebo zkázy města.
Lidovky.cz: Romány se mj. věnují i tradiční nenávisti mezi Čechy a Poláky. Přetrvává dodnes? A kde se vůbec historicky vzala?
Neřekla bych, že je tradiční. Ale trvá už víc než sto let, to ano. Konflikt mezi Čechy a Poláky na Těšínsku eskaloval po rozpadu Rakouska-Uherska, když vznikla nutnost vytyčit hranici mezi nově vzniklými státy. O tom píšu v prvním díle. A v různých podobách se pak projevoval dál, o čemž pojednává díl druhý a třetí. Pokud bych to měla zestručnit, pak bych asi řekla, že se střídala křivda s odplatou, doprovázené nepochopením obou center. Bůh vysoko, Praha a Varšava daleko, říkalo se u nás. A protože se o tom nikdy pořádně neučilo ani nemluvilo, zášť v určitých skupinách stále přetrvává, u některých z jakési nenávistné setrvačnosti, jindy z neznalosti. A ještě jiní, nazvěme je třeba konzervativními nacionalisty, se snaží ten letitý konflikt neustále přiživovat. Zároveň mi však lidé stále častěji říkají a píšou, jak se v jejich rodinách díky znalosti nabyté z mých knih rodí poznání, jež proměňuje dřívější nevraživost ve smíření. To je pro mě velká autorská i lidská radost.
Kniha roku LN: anketu ovládla biografie básníka Nezvala od Krystyny Wanatowiczové![]() |
Lidovky.cz: Jak se na historii svého kraje dívají lidé v Karviné dnes, třeba ti mladší? Je to tak, že jste svými romány tohle téma otevřela i pro ně, stejně jako zbytku republiky, nebo si to uvědomovali už dřív?
Minulý týden jsme na Základní škole v Doubravě, kde se částečně taky odehrává děj Šikmého kostela, zakončovali dlouhodobou projektovou výuku navázanou na moje knihy. Cílem bylo posílit v dětech vazbu na místo, hrdost na domov. Smekám klobouk před učiteli z doubravské školy, dokázali velkou věc! V lednu začneme na bohumínském gymnáziu pracovat na projektu pro středoškoláky. Ohromně se na to těším. A až tohle všechno dokončím, uvidím, jestli ve mně nějaké téma začne volat po literárním zpracování. Předběžných námětů nosím v hlavě několik.
Lidovky.cz: Říkáte o sobě, že nejste autorka, která svá témata opouští, když udělá tečku za poslední větou. Děj knihy končí v roce 1961. Plánujete pokračovat historií blíž do současnosti?
Neopouštění témat může mít i podobu, o které byla řeč v odpovědi na vaši předchozí otázku. Ale Šikmý kostel zůstane trilogií. Je to románová kronika ztraceného města, které po roce 1961 de facto už přestalo existovat, jak vědí čtenáři třetího dílu.
Lidovky.cz: V minulosti se vaše knihy umístily v anketě Kniha roku LN na předních příčkách, nyní jste skončila první v Ceně čtenářů. Čím si takový čtenářský úspěch vysvětlujete? Jak to, že příběh ze Slezska tolik zaujme čtenáře napříč celým Českem?
Já si ho nevysvětluju, ale s pokorou a radostí přijímám.
Výsledky ankety Kniha roku LN: alchymisté i ptáci, básníci i King Kong![]() |
Lidovky.cz: Získala jste také Cenu ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva, letos i medaili Za zásluhy I. stupně od prezidenta republiky. Co pro vás tato ocenění vaší práce znamenají?
Obou těchto ocenění si nesmírně vážím. Jestliže lidé z ÚSTR usoudili, že moje knihy mají mimořádný přínos k reflexi novodobých dějin, pak to vnímám jako významnou poctu. A jestliže pan prezident oceňuje, že navracím ztracenou identitu svému regionu, pak jsem poctěna snad ještě víc. Ovšem zároveň všechna ocenění vnímám jako závazek – třeba právě k tomu, abych zvednutá témata neopustila.