Co nám to jenom připomíná? McEwanovo románové bidlo je málo důvěryhodné, často přeslazené a čímsi opatlané

Premium

Graffiti umělec Curtis Hylton dokončuje portrét spisovatele Iana McEwana v rámci britského Cheltenham Literature Festival (4. října 2019). | foto: Profimedia.cz

  15:00
Ian McEwan patří ke generaci britských prozaiků, jejichž kariéra je dlouhá a úspěšná. Začala šokující Betonovou zahradou, uprostřed nabídla veleslavné Pokání a nyní se anglický spisovatel pokouší zarazit do literární půdy další pamětihodný kolík v podobě rozsáhlého románu Hodiny, sumy světa po druhé světové války až téměř do současnosti.

Celý článek je jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit

Velkým tématem, jež se vynořuje při čtení nového románu Iana McEwana, je povědomost. Ostatně začíná to už u titulu. Protože Hodiny jsou v povědomí jakožto román amerického autora Michaela Cunninghama, v originále The Hours (1998).

Ovšem v případě novinky britského prozaika nebylo asi kam překladatelsky uhnout, neboť jeho Lessons (2022) se týkají klavíru, a proto jde rovněž o Hodiny – hodiny klavíru. A Hodiny klavíru jsou zase názvem pozdní knihy Ludvíka Vaculíka.

Už z toho vidíme, jaká je v uměleckém světě tlačenice. Jednoslovné názvy jsou sice snadno zapamatovatelné, ale taky opotřebované: jistě se najdou v téměř každé národní literatuře.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

99
Předplatit
Flexibilní, bez závazků
Automatické obnovování

Roční

989
Předplatit
Nejlepší poměr cena/výkon
Ušetříte 17%

Dvouleté

1 889
Předplatit
Nejvýhodnější
Ušetříte 20%

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu Lidovky.cz, iDNES.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se
Vstoupit do diskuse
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.