Tonda Barycki se narodil do složitého světa. Vedle Poláků jsou na světě totiž taky Němci, Rusové, Japonci a především Ukrajinci. A to jak v malém – ukrajinská rodina žije v sousedství –, tak ve velkém, protože se nacházíme nedaleko Lvova, kde se hranice opakovaně posouvaly a kde se rovněž často měnili vládci.
Především za druhé světové války, kdy se vystřídali Rusové s Němci hned několikrát – a kdy se Ukrajinci chtěli dostat z polského či ruského područí tím, že se ze zoufalství přichýlili k Němcům: „My jsme žili v Polsku, které na chvíli zmizelo, a oni na Ukrajině, která nikdy neexistovala. Celá ta nejistota, jestli němečtí, ruští, nebo snad, nedej Bože, ukrajinští v budoucnu budeme, tatínka mého tak rmoutila – protože byl Polákem a Polsko miloval –, že se, chlap vysoký jako topol, začal hrbit.“
