Humanitní vědy jsou přesně jako tenhle článek, spousta rádoby moudrých a vzletných vět, ale co z toho? Lidi prostě potřebují vydělat na život a filozofování je nezajímá. A logicky pak hodnota práce odpovídá poptávce.

A právě. Socrates sice nebyl miliardář, ale mnoho miliardářů mu za jeho moudra má být vděčná. Jen nevím kdo bude vděčen moderním "filosofům" za GD

Uz ani nevim, kdy naposledy jsem potreboval alespon kousek historie vedy. Nechci tim rici, ze humanitni vedy jsou uplne nepotrebne ale jsou spise intelektualnim cvicenim. Sice nemusi byt byrokracie takova jaka je vsude ale i vedec by mel vykazovat vysledky prace za kterou ho plati, obzvlaste pokud uzitna hodnota vysledku jeho zkoumani je mala.

No já naposledy při přečtení trupových myšlenek o Grónsku. Pád říše římské, pakty ruska s nacistickým Německem se opakují

"Humanitní vědy jsou v krizi"

No bodejď by nebyly, když s neomezeným sdílením informací je snadno vidět, že to žádná věda není

to samé se týká i umělckých oborů vč. designu a architektury.

Nicméně se nemohu vzdát pocitu, že je u nás jaksi přeumělcováno.

Sókratés mi tedy vůbec nechybí. Mám raději předsokratiky. Takovej Hérakleitos by se nám tu docela hodil :-)

Nesouhlasím s pesimismem článku.

Humanitní vědy mají právě v době umělé inteligence velkou váhu. Není to jen z důvodu regulace, ale humanitní vědci mohou s rozvojem umělé inteligence pomoci.

Důležitou součástí vývoje umělé inteligence není jen zajištění software a hardware, ale především uživatelská stránka a "umění se zeptat".

Humanitní vědci tak mohou pomoci umět se zeptat správně na složité otázky i například pomoci s kvalitnější zpětnou vazbou nejmodernějším jazykovým modelům.

Souhlasím s tím, že administrativa vědce poměrně hodně zatěžuje. I tady je příležitost pro umělou inteligenci, která opakované administrativní úkony umí pomoci řešit.

Souhlasím. Vidím to podobně, i když asi ne stejně.

Co se dle mého soudu děje, je změna potřeb v AI věku.

Do humanitních věd se počítá lingvistika či pomocné vědy historické. Takové překladatelství a sémantika, archivnictví, paleografie či klasická filologie pomalu (možná, že ani ne tak pomalu) končí.

Dějiny umění a svým způsobem archeologie jsou asi další na řadě poměrně záhy.

Otázkou do pranice je teoretická hermeneutika (já si myslím, že s ní rychle bude amen, ale je mnoho lidí se zcela opačným názorem), ale taková filozofie a etika bude mít zřejmě nejdelší životnost.

I když se náplň všech těch věd velmi pravděpodobně změní.

Nicméně dříve či později (dle většiny expertů a to včetně laureáta Nobelovy ceny Geoffrey Hintona) se nám někdy v rozmezí 5 až 20 let podaří vytvořit super inteligenci (umělou inteligenci, která předčí každého člověka i jejich spojení absolutně ve všem) a v té době přestanou v dnešním smylu existovat jakékoliv vědy.

Já se domnívám, že problém humanitních věd dnes je fakt, že je chodí studovat mnoho mladých lidí s ideály a přesvědčením, že jim to stojí zato i v našich podmínkách (tj. nemít ani na nájem v malém pražském bytě). Tyto ideály však většinou po čase z mnoha důvodů vyprchají a tito lidé se stále chtějí ve svém oboru živit.

To přináší kapitalismus někam, kde to prostě nemůže fungovat - a ono to nefunguje. Bohužel to vidíme na úrovni humanitních věd nejen u nás, ale i ve světě (tedy ve většině světa).

Čest budiž vyjímkám!

Tohle nemá cenu

Protože podporujeme následovníky Caligula