Neděle 28. listopadu 2021, svátek má René
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Kultura

10 let od smrti Magora. Mobil je cesta do pekel, říkal enfant terrible českého undergroundu

Básník a publicista Ivan "Magor" Jirous foto: ArchivMF DNES

Rozhovor
PRAHA - V úterý 9. listopadu uplynulo deset let od úmrtí básníka a publicisty Ivana Magora Jirouse. Přinášíme rozhovor s ním z roku 2006.
  17:02

Básník, přáteli řečený Magor, byl jako hlavní postava českého undergroundu během normalizace pětkrát vězněn, celkově si odseděl osm a půl roku. Působil jako umělecký vedoucí skupiny The Plastic People of the Universe, inicioval vznik samizdatového časopisu Vokno a stal se signatářem Charty 77. Největšího ohlasu z jeho básnické tvorby dosáhla sbírka Magorovy labutí písně, za niž v roce 1985 obdržel Cenu Toma Stopparda. Porota Ceny Jaroslava Seiferta, již uděluje Nadace Charty 77 od roku 1986, nyní ocenila „jeho celoživotní básnické dílo a přihlédla rovněž k letos vydanému souboru vězeňské korespondence Magorovy dopisy“.

Lidovky.cz: Jaký je váš vztah k poezii Jaroslava Seiferta?
Seiferta mám rád, dokonce umím dvě jeho básně zpaměti. Velmi se mi líbí jeho poslední sbírky. Každý básník má svůj čas nějak vyměřený, mnoho básníků to nejlepší napíše v mládí, on podle mě napsal to nejlepší až na konci života. V podstatě si ho vážím, vím, že na jeho poezii jsou i negativní soudy, ale já ho mám rád.

Lidovky.cz: V jednom z listů nyní vydaných Magorových dopisů píšete, že jste Nobelovu cenu pro Jaroslava Seiferta v roce 1984 oslavil „mimořádnou sklenicí čaje“. Vy se nedomníváte, že šlo spíše o ocenění jeho osobních postojů?
To se takhle říct nedá. Nepochybně to dostal z politických důvodů, protože si nemyslím, že by se Nobelova cena dávala jenom za básnické „zásluhy“. Tady v Čechách byli větší básníci než Seifert, a přesto ji nedostali, což neznamená, že by si ji nezasloužil. Ovšem politické zřetele většinou hrají při jejím udělování větší roli než zásluhy literární.

Lidovky.cz: Vidím, že jste si právě zakoupil denní tisk. Jak vnímáte současnou situaci v České republice?
Teď jsem byl po delší době zase u voleb, protože Strana zelených měla velkou šanci dostat se do parlamentu, a byla tak naděje, že zazní také jiný hlas. Volil jsem ji, ovšem víme, jak to všechno dopadlo... Současnou politikou jsem zhnusený.

Lidovky.cz: Má vůbec dnes člověk možnost situaci ovlivňovat jinak než právě jen u voleb?
Já myslím, že už ani na těch volbách příliš nezáleží. Když vidíme, jaké nemravnosti se dějí v těch nejvyšších patrech politiky, tak pochybuju, že... možná, že má smysl volit jen kvůli svému svědomí, ale pochybuju, že by to na současném stavu něco změnilo.

Lidovky.cz: Je tato situace ještě důsledkem čtyřiceti let totality? Je šance, že dojde ke zkultivování zdejšího prostoru?
Nemyslím si, že by to bylo pozůstatkem těch čtyřiceti let. Příčina je v tom, že současné prostředí uvolňuje v některých lidech ty nejdravější instinkty. Za všechny příklady stačí uvést to, že se dočítáme, jak ČEZ má miliardové zisky, jeho šéfové mají milionové platy a odměny, a přitom se zdražuje elektřina. To prostě nechápu. Abych použil slova svého někdejšího guru Egona Bondyho: „Je to spiknutí těch kurev ke zničení nás všech.“

Lidovky.cz: Já jsem si zas z knihy Moje oči musely vidět Ivana Diviše vypsal verš „tohle je zem, která ničí své nejlepší lidi“. Myslíte si, že je to české specifikum?
To nemůžu posoudit, nemám takové srovnávací zkušenosti, ale někteří lidé mají tendenci k sebezničení, ať žijí v jakékoliv zemi.

Lidovky.cz: Někdy se zdá, že deníky a dopisy jsou najednou podstatnější než díla sama. Proč se stále zvyšuje důraz na „intimní literaturu“, počínaje třeba deníky Karla Hynka Máchy či korespondencí Boženy Němcové?
To nevím. Já sám jsem za svůj život napsal dopisů kromě těch z kriminálu velmi málo. Člověk je z vězení píše především proto, aby jeho blízcí venku neměli obavy o jeho život. Juliana mi tehdy psala, že má strach, abych neudělal to, co jsem jí vypravoval o jednom vězni - totiž že přerušil úplně kontakt se svou rodinou venku, aby ho to netrápilo. Člověk tam tu tendenci má, ale bylo by to sobecké.

Lidovky.cz: Dnes dopisy už působí také téměř archaicky - v době mobilů a e-mailů.
Mobil nemám, považuju to za velké neštěstí. Jednak proto, že epistolární umění tím míří k zániku, jednak proto, že lidi si neustále esemeskují neuvěřitelné kraviny, volají si v tramvaji, že jsou na cestě, že už vystupují, přitom to říkají člověku, s nímž se mají za pět minut setkat.

Je to taková pseudokomunikace. Vypadá to, že už ani chvíli nevydrží sami se sebou a zahlcují prostor kolem sebe. Řeší své soukromé problémy na plnou hubu na veřejnosti. Já mám právě hrůzu, že kdybych mobil měl a někdo mi zavolal ve chvíli, kdy bych byl třeba v té tramvaji, tak bych neuměl odpovídat před cizími lidmi. Myslím, že civilizace mobilů a internetu je na nejlepší cestě do pekel.

Lidovky.cz: Když máte nějakého oblíbeného autora, čtete, pokud vyjde, rád jeho korespondenci a považujete ji za plnohodnotnou součást autorova díla?
Jistě. Nedávno jsem do jednoho pořadu načítal dopisy pana Reynka, a ty jsou samozřejmě krásné. Pokud má autor co říct mimo dopisy, tak jsou zajímavé pak i ty dopisy samé.

Lidovky.cz: Sledujete současnou literaturu a výtvarné umění?
Literaturu trochu, třeba Sestru Jáchyma Topola považuji za velmi dobrý román. A co se výtvarného umění týká, videoart a další využívání nových technologií mě nezajímá, jsem asi staromilec. To, co se dnes ve výtvarném umění děje, mi přijde především jako exhibice schválnosti.

Lidovky.cz: Jak hodnotíte počínání ředitele Národní galerie Milana Knížáka?
Knížák je, jak se říká, kontroverzní osobnost. Nicméně si myslím, že tady udělal mnoho dobrého - třeba po listopadu dokonale vyčistil ten Augiášův chlív na Akademii. Můj vztah k němu je tedy spíše pozitivní.

Lidovky.cz: A jak se dnes hodnotíte stále ještě dobíhající fenomén rock’n’ rollové hudby?
Už dosáhl svého vrcholu a nemá ten náboj, který kdysi způsobil revoluci v duších mladých lidí po celém světě.

Lidovky.cz: Meziválečné Československo vydrželo dvacet let, nyní máme sedmnáct let po listopadové revoluci... Má Česká republika šanci být dlouhodobě demokratickým státem?
Já bych o té demokracii mluvil opatrně - zde existuje právní kontinuita komunistického státu. To, co se tady děje, se mi nelíbí vůbec. Šanci, že by se to zlepšilo, nevidím, mám pocit, že se situace pořád zhoršuje. Mám na mysli to, co se označuje jako globalizace. Pořád se staví nová nákupní centra, kácí se stromy, ničí se krajina.

Občas se na to poukazuje, ale zdá se, že není síla, která by to mohla změnit. To je demokracie, když se ničí malí obchodníci? Někdo říká, že to je jen dočasné, ale ten vývoj se zdá nezvratný. Teď jsem četl, že naši sedláci dostávají pokuty za to, že mají moc tučné mléko. Tak nevím, mají krávy nějak trápit, aby to tak nebylo? Přitom v samoobsluze je kolikrát problém koupit pořádné máslo.

Lidovky.cz: Vidím, že asi nejste příznivcem „bruselského projektu“ s názvem Evropská unie?
To nejsem.

Lidovky.cz: Protože nás zbavuje suverenity, nebo proto, že globalizuje?
Kdyby to, že přijdeme o suverenitu, bylo prostředkem k tomu, aby se žilo lépe, tak ať o ni klidně přijdeme. Vadí mi, že je všechno zglajšaltované.

Lidovky.cz: Platí ještě dnes slova Marcela Duchampa „velký umělec zítřka půjde do undergroundu“?
Myslím, že dnes platí víc než kdy předtím.

Autor:

ANALÝZA: Případ Kenosha. Média si napsala vlastní verzi

Premium Půlka Ameriky si udělala z Kylea Rittenhouse, jenž zastřelil dva lidi, vzorovou karikaturu bílého rasisty s puškou, a...

Pět nejčastějších chyb, které Češi dělají v penzijním spoření

Premium Ve starém „penzijku“ si na důchod spoří více než tři miliony Čechů a v nových fondech už přes 1,3 milionu lidí. Stát...

Strach se do lidí pouští jako jed. Horší než covid je hysterie, říká herec Dušek

Premium Je hercem, režisérem, scenáristou, moderátorem. Renesančního ducha zřejmě Jaroslav Dušek zdědil po svém rodu s modrou...

První kroky: Deník, který uchová jedinečné vzpomínky ze života dítěte
První kroky: Deník, který uchová jedinečné vzpomínky ze života dítěte

Napište sobě a svému dítěti příběh začátku nového života se všemi drobnými obyčejnostmi, které přirozeně zapomínáme. Vznikne tím unikání rodinná...

Mohlo by vás zajímat