130 let

Petr Zelenka s Českým lvem | foto: Lidové noviny

Akademici ocenili „jiné“ filmy

Kultura
  •   8:45
Českého lva za nejlepší režii a film letos získali Karamazovi Petra Zelenky a producenta Čestmíra Kopeckého.
LN Karamazovi získali dva hlavní Lvy, ale v ostatních kategoriích nezabodovali. Byl jste za své spolupracovníky zklamaný?
 Byl jsem zklamaný, že nevyhráli v kategorii výtvarný počin nebo kamera. Ale to se nedá nic dělat. Letos byla tendence vyzdvihovat filmy, které jsou jiné než zbytek. Ne lepší nebo horší, ale jiné. Akademici ocenili válečný film, protože tu dlouho žádný nevznikl, ocenili formální experiment, což Karamazovi jsou, ocenili film o tom, jak si rodina adoptuje homosexuála, což taky není tradiční téma. V technických profesích pak potvrzovali kvalitu: třeba Tobruk opravdu má vynikající zvuk. V technických parametrech se měli čeho chytit, v těch méně uchopitelných sázejí na to, co je překvapivé, méně okoukané.

LN Karamazovy provázela šňůra uznání: soutěžili v Karlových Varech, byli vysláni na Oscary, získali vysoký počet nominací na České lvy... Měli delší „život po životě“, než vaše filmy mívají?
 To ne, moje filmy normálně mívají ještě delší životy než Karamazovi. Díky distribučce Cinemart ten film skoro rok po uvedení pořád běží v kinech, ale jinak to je můj nejméně úspěšný film vůbec, měřeno příjmy v tuzemských kinech a mezinárodními cenami.

LN Když mluvíme o návštěvnosti, jak vnímáte to, že na nejlepší film podle akademie rozhodně nechodí největší počet diváků?
 Diváci mají špatný vkus. To se nedá jinak říct. Ale je to v pořádku, oni od filmu očekávají něco jiného, než já jim můžu nabídnout. Letos jsem to pochopil. Je to jiná situace: v Polsku lidé jdou na film Petra Zelenky, se vším, co s tím souvisí. Že to může být úplná blbost, něco úplně jiného, než čekají, komedie – to je jedno, jde se na můj film. V Čechách se na film Ivana Trojana, Petra Zelenky ani Čestmíra Kopeckého evidentně nechodí. Diváci jdou na komedii nebo nejdou na vážný film. Tady rozhoduje žánr, což je trošku podezřelé, ale já se podle toho umím zařídit. Vlastně jsem se tím zbavil pocitu odpovědnosti vůči divákovi, což je taky dobře.

LN Kolem Karamazových se strhla aférka, že byste neměl být nominovaný za scénář. Připomněla loňskou diskusi kolem „nenominovatelnosti“ písně z filmu Once na Oscara. Jak jste ji vnímal?
 Nevnímal, byl jsem v Polsku na premiéře Karamazových a turné k nim. Pak mi Čestmír Kopecký posílal nějaké e-maily. To byla úplná blbost, není potřeba se tím zabývat. Autor scénáře je prostě ten, kdo napsal scénář. Problémy bývají třeba s autorem hudby: akademie občas řeší, kdo je autorem soundtracku, když jsou v něm použité cizí písně a k nim dokomponovaná muzika. Ale autorství textu je úplně jasné. Jako autor podepisuju smlouvu, v níž garantuju, že jde o můj text s využitím určitých preexistujících děl, která tam vyjmenovávám. Je to jednoduchá právní záležitost.
Autor: Vojtěch Rynda