Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Americká spisovatelka odkryla tajemství Kafkovy poslední lásky

USA

  12:00
Spisovatel Franz Kafka zemřel před 90 lety v rakouském Kierlingu. Zdálo by se, že jeho život známe do nejmenších detailů. Existuje však jedna kapitola, která je českému publiku stále málo známá. Příběh Kafkovy poslední lásky Dory Diamantové čtyřicet let mapuje americká spisovatelka Kathi Diamantová. Více prozradila v rozhovoru s Juditou Matyášovou.

Portrét Dory Diamantové z roku 1925, pár měsíců poté, co Kafka zemřel (3. cervna 1924). foto: Lask Collection

LN Vaše jméno automaticky svádí k té otázce. Jste nějak příbuzná s Dorou Diamantovou?
To dodnes nevím. Každopádně stejným dotazem začalo moje čtyřicetileté pátrání. V 70. letech jsem studovala herectví a náš učitel literatury mluvil o Kafkovi a zmínil Doru. Říkal, že byla Židovka, že v devatenácti potkala slavného spisovatele a milovala herectví. Zeptal se mě, co s ní mám společného. A já měla pocit, že skoro všechno. Taky jsem žila divadlem, taky mi bylo devatenáct a měla jsem první vážný vztah. Zajímalo mě, kdo je ta dívka na černobílé fotce, kterou nám učitel ukazoval, a tak jsem se vypravila do univerzitní knihovny. Myslela jsem na jeho poslední větu: "Kafka Doře zemřel v náručí a ona pak spálila jeho texty!"

Americká spisovatelka Kathi Diamantová

LN Co se vám podařilo najít?
Rychle mi došlo, že musím hledat v Německu a v Čechách, jenže v časech železné opony to nebylo snadné. Hodně mi pomohlo, když jsem dostala badatelské stipendium v Berlíně a mohla jsem čtyři měsíce zkoumat místa, kde Kafka a Dora bydleli v roce 1923. Jednou mě v archivu zaujala nějaká knížka, druhý den jsem si ji šla vyzvednout a na mém stolku byl vzkaz: "Pokud hledáte něco o Doře, ozvěte se, Laskovi." Tak jsem se dostala k rodině Dořina manžela Lutze Laska. Oni mi řekli spoustu zajímavých informací o jejím životě.

LN Vraťme se ale na začátek společného příběhu Kafky a Dory. Kde se vlastně potkali?
V létě 1923 odjel Kafka na dovolenou do lázní Graal-Müritz. Jednou večer se procházel po pláži a objevil dřevěné domky, kde byly na letním táboře židovské děti z Berlína. Oknem nakoukl do kuchyně, uviděl mladou ženu, která čistila ryby, a řekl: "Tak něžné ruce a musí dělat tak krvavou práci." To bylo poprvé, kdy na Doru promluvil, ona už ho ale trochu znala. Před pár dny ho zahlédla v přístavu. Líbil se jí od první chvíle, měl snědou pleť a vypadal jako indián. Byla moc ráda, když ho vedoucí letního tábora pozvala na večeři. Kafka si sedl vedle Dory a povídali si několik hodin. Brzy zjistili, že mají společný sen: chtějí jet do Palestiny. Po třech týdnech v Müritzu bylo jasné, že chtějí být spolu.

Spisovatelka Kathi Diamantová

Působí jako profesorka literatury na State University San Diego, je autorkou knihy Kafka’s Last Love (Kafkova poslední láska), která vyšla v roce 2003 v USA a Velké Británii. Kniha je výsledkem dlouholetého výzkumu. Publikace byla vydána v osmi jazykových mutacích. Kathi Diamantová pravidelně přednáší v Americe i v Evropě. V září přijede do Prahy. V roce 1996 založila Kafka Project, jehož hlavním úkolem je dokumentace osudů Franze Kafky a jeho přítelkyně Dory Diamantové.

LN Kdo vlastně byla ta žena, která čtyřicetiletého Kafku okouzlila?
Narodila se v polských Pabianicích. Chtěla pryč z maloměsta a byla šťastná, že může jít na dívčí školu, v Krakově. Brzy zjistila, že to není nic pro ni. Lákal ji svět divadla, zajímal ji sionismus. Otec byl zásadně proti, ale když několikrát utekla z domova, zlomil nad ní hůl. Nakonec odjela do Berlína, našla si práci jako vychovatelka, chodila na hodiny tance, učila se hebrejsky. A v momentě, kdy potkala Kafku, se její život zastavil. Rozhodla se, že tu bude jen pro něj. Nebrala to jako oběť, byla zamilovaná.

LN Z předchozích vztahů, které Kafka měl, víme, že pro něj bylo velice těžké přejít od plánů k činům. Jak to dopadlo s jeho poslední láskou?
Tentokrát vůbec neváhal. Věděl, že tohle je šance. Doktoři mu říkali, že jeho tuberkulóza se zhoršuje. Možná mu zbývají měsíce, maximálně rok. Setkání s Dorou mu vrátilo chuť do života. Najednou se rozhodl: odešel z Prahy do Berlína. Nikomu nic nevysvětloval, ani nejbližšímu příteli Maxi Brodovi. Až po několika týdnech mu napsal: "Její jméno je Diamant." To už byl Kafka v Berlíně, kde mu Dora sehnala byt.

LN Jak společně trávili čas?
Neměli peníze na to, aby mohli chodit do divadel nebo na koncerty, ale myslím, že jim to ani nevadilo. Kafka se rozhodl, že Doru zasvětí do literatury, divadla. Hodně si oblíbil Kleistovu Markýzu O, což je dost šokující kniha plná sexuálních scén. Ani si neumím představit, jak zvláštní, vzrušující pro ni bylo, když tomu naslouchala.

Jsem si jistá, že společně plánovali budoucnost. Věřili, že se vypraví do Palestiny a otevřou si tam restauraci. Dora bude vařit a on se vyučí číšníkem, dokonce trénoval nošení talířů. Zleva, zprava žongloval talířem a Dora se zlobila "Nech už toho, jídlo stydne." Musela to být roztomilá domácnost. Když k nim Max Brod přišel na návštěvu, říkal, že tohle je ten nejšťastnější Franz.

Franz Kafka

LN Co se s Dorou stalo, když Kafka 3. června 1924 zemřel?
Po jeho pohřbu strávila několik týdnů u jeho rodiny a pak ze dne na den odjela do Německa. Vrátila se k tomu, co začala, než Kafku potkala, ke studiu herectví. Když se hlásila do školy, představovala se jako jeho vdova. Ona se tak skutečně vnímala. V jednom dopise Kafkově sestře Ottle dokonce píše, že se stydí za to, že je naživu a on odešel. Nikdy na něj nechtěla zapomenout.

Takže zůstala sama?
Ne, v roce 1933 se provdala za Lutze Laska, redaktora komunistického časopisu Die rote Fahne. Nebyla to taková láska jako s Kafkou, bylo to zvláštní spojení dvou lidí, kteří k sobě nějak našli cestu. Pár měsíců po svatbě byl Lutz zatčen gestapem, které v jejich bytě provedlo domovní prohlídku. Mezi rukopisy, které mu zabavili, byly i Kafkovy deníky a dopisy. Po Kafkově pohřbu se Brod ptal všech blízkých přátel, zde nemají nějaké Kafkovy dopisy nebo texty. Dora mu odepsala, že všechno spálila, protože si to Franz přál. Jenže to nebyla pravda, ona si texty ponechala. Jsem si jistá, že pokud by se texty našly, získáme na Kafku zcela nový pohled. Ukázaly by nám, že jeho vztah s Diamantovou byl něco výjimečného. Doposud byla Dora vnímaná – odbornou i laickou veřejností – jen jako jméno na seznamu jeho lásek, ale neměli jsme k dispozici jejich korespondenci.

LN V roce 2003 jste v Americe vydala knihu Kafka’s Last Love (Kafkova poslední láska), která shrnuje váš výzkum. Jak byla kniha přijata?
Američané Kafku moc neznají, takže to spíš brali jako zajímavou love story. V Evropě není třeba tohoto slavného spisovatele představovat. Publikace měla velký úspěch. Všichni recenzenti se shodují, že je zásadní pro pochopení Kafkova života i díla. Moje kniha je jen jedna část slibu, který jsem Doře dala na začátku toho celého dobrodružství. Slíbila jsem, že budu vyprávět její příběh a že ho vydám. Podařilo se ale mnohem víc: znovu jsem propojila členy její rodiny.

LN V září se chystáte do Prahy, co je cílem vaší cesty?
Moc ráda bych představila výsledky mého výzkumu v Americkém centru, v budově Schönbornského paláce, kde Kafka bydlel v roce 1917. A také doufám, že se podaří setkání se souborem Dejvického divadla. Slyšela jsem, že vytvořili hru Kafka ’24, inspirovanou vztahem Kafky a Dory a zajímá mě, jak to pojali.

LN Vaše kniha získala několik mezinárodních ocenění, prezentujete ji po celém světě, byla přeložena do osmi jazykových mutací. Nechystáte české vydání?
To bych určitě ráda. Ostatně už několikrát jsem se ji pokoušela nabídnout českým nakladatelům, ale zdá se, že v Čechách stále ještě převládá ten mýtus o smutném Kafkovi, který žil v Praze, nic ho nebavilo a po nocích psal depresivní romány. Zdá se mi, že Češi zatím nechtějí přijmout skutečnost, že rád cestoval, měl spoustu zájmů, chodil do kina, zajímal se o zdravý životní styl. A ke konci života prožíval čas s tím, koho opravdu miloval. Myslím, že tenhle Kafka české veřejnosti ještě není známý, a to je škoda. Já jsem ale optimistka. Věřím, že jednoho dne půjdu po Praze a uvidím svoji knížku ve výloze knihkupectví.

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Administrativní pracovník

Velvyslanectví Alžírské demokratické a lidové republiky
Praha