Lidovky.cz: Vaše zatím poslední, předloňské koncertní album Live For Live je oslavou dvaceti let na scéně. Co vás napadne jako první, když na tu dobu vzpomínáte?
Těžké začátky, velké naděje, usilování o to, abych tvořila dobrou hudbu. A také žonglování mezi rodinou a životem na cestě. Všechny oběti, které jsme museli podstoupit, můj manžel a já, když jsme se stěhovali kvůli muzice. Ale také skvělé publikum na různých kontinentech. Ty dvě dekády utekly strašně rychle. Stále potkávám fanoušky, kteří byli na mých koncertech, když jsem začínala. Nosí mi fotografie a já nemohu uvěřit, že jsou patnáct, dvacet let staré. Stále cítím neuvěřitelné požehnání, že mohu dělat to, co miluji. Nikdy jsem se neohlížela po jiné práci. Ani v době lockdownu.
Lidovky.cz: Co představovalo největší změnu ve vašem životě? Odchod do USA?
Spíš už odchod z domova do Holandska, který přestěhování do USA předcházel. Tehdy jsem vložila vše, co jsem měla, do muziky. Byla jsem z toho rozhodnutí vyděšená, ale odhodlaná udělat vše pro to, aby moje muzikantská dráha nějakým způsobem fungovala.
