Santa je pořád úchyl a už to není ani trochu sranda. To Anděl Páně pořád kibicuje na nebesích i mezi smrtelníky, a pořád to působí docela nenuceně, chtělo by se říct po zhlédnutí čerstvých premiér.
Anděl Páně 2, tentokrát dle scénáře Marka Epsteina, hlavně v první třetině opět připomíná „sitcom v nebi“, kdy hlavního hrdinu, anděla Petronela, potkávají různí svatí, s nimiž má anděl krátkou slovní přestřelku založenou vždy na jednom vtipu. Představuje je opět tolik českých herců a českých celebrit, že si říkáte, že chybí už jen Jakub Kohák a Vica Kerekes...
...aby se Vica Kerekes objevila hned záhy, v předvánočním městečku, kam se Petronel s čertem Uriášem vydávají hledat ztracené jablko poznání. I tady Strachův film dokazuje, že jeho velká síla tkví v humoru, protože interakce mezi představitelem Petronela Ivanem Trojanem a Uriášem Petra Dvořáka mají správnou energii „buddy komedie“ se dvěma špíčkujícími se nešiky. Možná i proto, že oba dva herci prý jednotlivé epizodky spolu se Strachem a Epsteinem přepisovali.
Přepsat by toho ale nakonec bylo potřeba trochu víc, protože jeden dobrý nápad vyslat skutečného anděla a čerta mezi lidi v předvečer svátku sv. Mikuláše není samospásný.
Celá příběhová linka se svobodnou matkou Vicy Kerekes, jejíž dcera (Anna Čtvrtníčková) najde jablko, není moc zajímavá a nenačechrá ji ani to, že se do Vicy oba dva výtečníci zakoukají.
Postavičky se pak nahánějí malebnými, zasněženými uličkami Českého Krumlova, ale na to, jak se ke konci všechno zamotá, je rozuzlení trochu ve stylu deus ex machina, nebo konkrétněji Vojta Dyk ex machina. Nepomáhá ani to, že Petronel se z mnoha problémů nedostane vlastním přičiněním, ale prostě tím, že se pomodlí.
Druhý Anděl Páně přesto dalece převyšuje standard podvyživených a pitvořivých štědrovečerních pohádek svými produkčními a filmařskými kvalitami a prvotřídním obsazením hlavních rolí, i tím, jak dokáže udržet náladu i atmosféru, aniž by se nějak podbízel jen třeba dětem.
Je to profesionální servis a splněná zakázka, která nemá pel zbytečného pokračování, zároveň ale nezakryje vypravěčské limity. A to se úplně odpustit nedá, i když by vám Bůh Jiřího Bartošky řekl možná trochu něco jiného.
P.S. Lucie Bílá a Jiřina Bohdalová nenechávají, co se týče své příchylnosti k prezidentům, nic náhodě. V poslední scéně filmu zpívají koledy s Michalem Horáčkem.
P.P.S. Jakub Kohák se nakonec na plátně neobjeví.